Pondělní referendum v iráckém Kurdistánu, ve kterém 93 procent zúčastněných voličů hlasovalo pro nezávislost tohoto území, vyvolalo velké napětí a znepokojení zejména u vlády v Bagdádu. Provázela to i nechutnost, s kterou přišel významný irácký deník Al-Nahar. V úterý na své titulní straně zveřejnil fotografii, kde je pět mužů reprezentujících pět států, kde žijí kurdské menšiny (Irák, Írán, Sýrie, Turecko a Jordánsko) a jedna žena, která má „zastupovat“ Kurdy. Fotka nabádá ke znásilňování kurdských žen.
Iráčtí Kurdové reagovali na arabské noviny s velkým pobouřením a někteří dokonce uvažují o podání žaloby. Kurdští poslanci zasedající v celostátním iráckém parlamentu pak ve čtvrtek řekli, že podobné excesy jenom dokumentují, že jejich snaha o nezávislost je správným krokem. „Naše dvě odlišné kultury jsou jedním z důvodů, proč chceme samostatnost. Publikování této fotografie jen odhaluje skutečnou tvář našich protivníků,“ řekl kurdskému webu Rudaw Shakhawan Abdulláh z frakce Kurdské demokratické strany, která zasedá v iráckém parlamentu.
Kurdská společnost se totiž staví k ženám jinak než iráčtí sunnité a šíité. V Kurdistánu jsou patrné i feministické tendence, což je v mnoha jiných muslimských společnostech nepředstavitelné, a Kurdové mají i speciální ženské bojové jednotky. Zvláštní je, že „ponížení“ Kurdů bylo v novinách Al-Nahar prezentováno tím, že na fotografii je pět mužů-černochů a kurdská žena je představena jako blondýnka. Což samozřejmě neodpovídá složení obyvatelstva jednotlivých zemí, které snímek jakoby představuje.
Irácká spisovatelka Raša al-Akvídí pak na internetové stránce Alhurry napsala, že fotografie „odráží historické používání sexuálního útoku jako prostředku, který vyvolává psychický teror“. „Znásilnění je úmyslnou vojenskou a psychologickou strategií k terorizaci společnosti a zlomení druhé strany,“ řekla tato spisovatelka.Tuto metodu například použil Islámský stát v posledních letech na severu Iráku, když ve jménu radikálního islámu jeho bojovníci znásilnili tisíce žen z etnicko-náboženské skupiny Jezídů, jejímiž příslušníky jsou především Kurdové.
Irácká vláda v Bagdádu neuznala výsledky pondělního kurdského referenda a snaží se v konečném osamostatnění Kurdům zabránit všemi prostředky.
