Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. Zdroj: Marek Podhora / Mafra / Profimedia

Za první půlrok požádalo o azyl v Česku 713 lidí, z toho bylo 254 Ukrajinců. Udělen byl jen 23 osobám

Evropská komise odeslala ve středu do Česka, Polska a Maďarská svá stanoviska ohledně nedodržování takzvaných přerozdělovacích kvót na migranty v těchto zemích Řízení by mohlo skončit až žalobou u unijního soudu. Do České republiky se ale na rozdíl od některých západních zemí žádné masy uprchlíků nehrnou. Dokazují to čísla ministerstva vnitra za první pololetí letošního roku. O azyl u nás požádalo za prvních šest měsíců 713 lidí, z toho bylo 254 občanů Ukrajiny. Ze Sýrie to bylo pouze 39 žádostí a například z Iráku jen 17.

O Českou republiku není mezi migranty velký zájem. Důvodem je také to, že naprostá většina žádostí je tradičně odmítnuta, nebo je azylové řízení zastaveno. Od ledna do konce června udělily české úřady pouhých 23 azylů a další 67 osob dostalo takzvanou „doplňkovou ochranu“, což je také forma azylu. Navíc ze 713 letošních žádostí bylo 136 opakovaných, takže ve skutečnosti je počet žadatelů ještě menší.

Nejvíce se o azyl v Česku zajímají Ukrajinci a na dalších místech jsou občané tří zemí z Kavkazu. Z Ázerbájdžánu to bylo 56 lidí, z Gruzie 52 a z Arménie 48 osob. Za první pololetí byly zaznamenány také desítky žádostí z Kuby, Ruska a Vietnamu.

Zajímavé je, že z 39 žádostí obyvatel Sýrie sužované válkou, bylo 21 žen a 18 nezletilých. Takže ani jeden dospělý muž. Experti ale v tomto případě upozorňují na obvyklou migrační praxi, že nejdříve požádají o azyl ženy a děti, a pokud je řízení úspěšné, v další fázi v rámci slučování rodin přijedou i muži.

V červnu překvapivě požádal o azyl u nás i jeden člověk ze Slovenska. Občanům ze zemí EU ale není možné vyhovět, navíc tyto osoby se mohou jednoduše přestěhovat do jakékoli členské země.

Nejvíce žádostí o azyl v samostatné České republice bylo registrováno v roku 2001 a to jako následek války o Kosovo, tehdy to bylo celkem 18 094 osob. Připomeňme, že premiérem byl v té době Miloš Zeman, dnešní vášnivý odpůrce migrace. Nejméně žádostí pak bylo v roce 2013 a to pouhých 707. Loni požádalo v České republice o mezinárodní ochranu 1477 osob.