nahoru

Bělověžský prales: Polsko na cestě k environmentální katastrofě

Johana Kudrnová27. května 2017 • 18:00
Bělověžský prales
Bělověžský prales
• foto: 
Wikipedia

Tisíce let starý Bělověžský prales na polsko-běloruské hranici je díky necitlivé environmentální politice polské vlády v ohrožení. Podle výzkumníků a aktivistů je vzácný ekosystém na pokraji kolapsu. Navzdory faktu, že se jedná o jedinou polskou přírodní památku, jež figuruje na seznamu přírodního dědictví UNESCO, dochází v současné době ke komerčnímu kácení stromů v nejstarších částech lesa. Vláda argumentuje nebezpečným výskytem dřevomorky. Novým ředitelem státních lesů se stal bratranec Jarosława Kaczyńského Konrad Tomaszewski.

Bělověžský prales je domovem více než tisíce druhů cévnatých rostlin, čtyř tisíc druhů hub, deseti tisíc druhů hmyzu, sto osmdesáti druhů hnízdících ptáků a padesáti osmi druhů savců. Ačkoliv je pod zvláštní ochranou pouze asi jen 17 % polské části lesa, dřevo se podle všeho těží i zde. Je tak překračováno nejen polské právo, ale i evropské. Adam Bohdan z Nadace pro polskou divočinu říká, že „jsou káceny člověk nezasazené stromy a jsou nahrazovány rychle rostoucími druhy, ze kterých budou mít státní lesy rychlý profit“.

Kromě nenávratných škod na bělověžské flóře však k dochází také k vytlačování a postupnému hubení některých živočišných druhů. Kácení je totiž necitlivě prováděno v době páření a vyvádění mláďat. Podle Bohdana je narušování tisíce let fungujících přirozených procesů ekosystému začátkem konce jednoho z posledních evropských pralesů.

 

Vládní autority ve vyostřujícím se sporu ohledně kácení argumentují snahou zabránit šíření dřevomorky a zajišťováním bezpečnosti pro veřejnost. Aktivisti nicméně podotýkají, že v zónách s nejvyšším stupněm ochrany jsou k vidění pokácené stromy, jež škůdcem napadeny nebyly a odstraňování polomů nedává mimo hlavní turistické trasy smysl. Ty jsou přirozenou součástí živého ekosystému.

Problematickým se zdá být také propojení politických špiček s lesnickým průmyslem. Ministr životního prostředí Jan Szyszko je původním povoláním lesníkem a dodnes přednáší v oblasti lesnického managementu. Je tak s podivem, jak moc se jeho názor na přístup k Bělověžskému pralesu liší od ostatních odborníků. Rád například do médií cituje nápis na náhrobku Anastazji Pańkové z města Hajnówka, které s pralesem sousedí. Pańková zemřela ve 101 letech v roce 2010 a na hrob si nechala napsat: „Tento les jsem zasadila já“. Szyszko tak poukazuje na diskutabilní stáří mnohých částí lesa a tudíž na podle něj nesmyslně tvrdé zákazy těžby. 

Nejasná jsou také přesná čísla vztahující se k množství vytěženého dřeva v roce 2016. Zatímco ve společné polsko-běloruské zprávě pro UNESCO je možné najít 21 172 kubických metrů vytěženého dřeva, oficiální polské statistiky uvádějí 64 059 metrů. Novým ředitelem státních lesů se nedávno navíc stal bratranec lídra strany Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského.

Polsko v současné době čelí kvůli situaci v Bělověžském pralese hrozbě žaloby ze strany Evropské komise. Místo standardních dvou měsíců, které jsou poskytovány na podání vysvětlení sporné záližitosti, mu byla doba zkrácena na polovinu.

 

 

 

 

 

 





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
26,080
22,190
28,580
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře