Po každém teroristickém útoku v Evropě se objeví informace, že útočník či útočníci měli v minulosti jakési psychické problémy, protože nikdo „normální“ by přece podobný čin nespáchal. Stejná diskuse se vedla i po atentátu, který spáchal neúspěšný žadatel o azyl Uzbek Rachmat Akilov 7. dubna odpoledne v centru Stockholmu. Švédská národní rada pro forenzní medicínu ale ve středu zveřejnila zprávu, že Akilov v době útoku netrpěl žádnými psychickými problémy, naopak že jednal s rozmyslem a chladnokrevně.
Akilov 7. dubna ukradl nákladní automobil určený k převozu piva a s ním najel do davu lidí na ulici Drottninggatan ve švédské metropoli Stockholm. Celkem zemřelo 5 lidí a 14 jich bylo zraněno.
Švédští psychiatři a další lékaři pak podrobili zadrženého Rachmata Akilova důkladným prohlídkám a konstatovali, že neměl žádné psychické problémy ani při samotném útoku, ani v průběhu policejního vyšetřování. Terorista se naopak otevřeně hlásil k myšlenkám a idejím Islámského státu.
Podle teroristova právníka Johana Erikssona ale nemá dobrozdání lékařů vůbec žádný vliv na samotné vyšetřování a následný proces.
Rozezlená švédská veřejnost a část politické scény mezitím tlačí na co nejrychlejší vyšetření atentátu, přestože od něj uplynul jen více než měsíc. „Vyšetřování ještě není zdaleka u konce, potřebujeme na něj více času,“ oznámil ale ve středu státní zástupce Hans Ihrman, který má případ na starosti. Odhaduje se, že šetření může trvat i rok.
Sám Akilov přitom 11. dubna u předběžného projednávání u stockholmského okresního soudu připustil, že se „dopustil teroristického zločinu“.
Atentátník před lety požádal o azyl ve Švédsku, ten mu nebyl udělen a měl být deportován do své vlasti. Jenže to švédské úřady nezajistily a muž z Uzbekistánu žil v zemi v klidu dál na falešné doklady.
