Na Ukrajině žije podle statistik více než 17 procent Rusů a vliv ruského jazyka je v zemi stále velmi zřejmý. Vzhledem ke krymskému konfliktu a k napjatým vztahům mezi Ruskem a Ukrajinou má ruský jazyk spíše tendenci být potlačován, i když jím značná část Ukrajiny hovoří.
Balancování mezi ukrajinštinou a ruštinou velmi citlivě prožívají jak Ukrajinci, jimž ruština není po chuti, tak i etničtí Rusové, kteří na Ukrajině dlouhá léta žijí a pro něž je to běžný komunikační prostředek. Nový zákon má vybalancovat poměr ruských a ukrajinských zpráv v ukrajinských médiích.
Parlament má nyní na stole zákon, který zakotvuje, že poměr ruštiny a ukrajinštiny by měl být přesně poloviční. Prezident Porošenko zákon po případném schválení musí ještě podepsat – a v posledních dnech se nechal několikrát slyšet, že je spíše pro zvýraznění ukrajinštiny oproti ruštině. Definitivně se však k zákonu zatím nevyjádřil. Kreml v souvislosti s ruským jazykem a Rusy na Ukrajině používá velmi ostrou rétoriku. Vládní média v Rusku se několikrát vyjádřila, že na Ukrajině probíhá „genocida Rusů“. Nic takového se pochopitelně neděje, Kreml svými prohlášeními pouze přilévá olej do ohně.
Kyjev naopak argumentuje, že to je právě ukrajinština, která musí být zákonem podpořena, protože v zemi stále rezonuje odkaz na dobu, kdy byla země jednou ze svazových republik SSSR. Faktem je, že 91 % škol učí v ukrajinštině. Největším odpůrcem zákona jsou pochopitelně oblasti, kde dominuje ruský jazyk – například Ruskem ilegálně anektovaný Krym.
