Když se zdálo, že Hillary Clintonová by mohla porazit Donalda Trumpa, často se rozebíral fakt, že by se stala vůbec první ženou v amerických dějinách, která by byla zvolena do Bílého domu. Nestalo se. Přes všechny proklamace, nátlak feministických hnutí i občasné genderové šílenství, jsou ženy pořád ve vrcholných funkcích prezidentek či premiérek spíše výjimkou. V současnosti je jich na celém světě pouze 16, přestože nezávislých států je téměř 200.
Za téměř 100 let existence Československu a následně České republiky také nikdy neexistovala reálná šance, aby místo prezidentky či premiérky získala žena. Za první a druhé republiky a v době komunismu na prezidentku žádná žena ani nekandidovala.
Na hlavu samostatného českého státu po revoluci se alespoň některé kandidátky objevovaly - Marie Kristková v roce 1992, levicová politička Marie Stiborová o rok později, spisovatelka a lékařka Jaroslava Moserová v roce 2003, před čtyřmi lety Zuzana Roithová, Taťána Fischerová a Jana Bobošíková, která se o to pokoušela opakovaně. Ale ani jedna neuspěla, dokonce výsledky ukazují, že byly bez jakékoli šance.
Nejdéle je ze všech žen na světě v současnosti v prestižní funkci premiérka Bangladéše Šajch Hasína Vadžídová (69). S přestávkami už 13 let. Zajímavé přitom je, že se tak děje v muslimské zemi. Vadžídová je ale dcerou prvního prezidenta nezávislého Bangladéše Mudžíbura Rahmána a vlastně byla svým způsobem „předurčena“ stanout v čele státu.
Dlouhověkostí na politické špičce se vyznačují i německá kancléřka Angela Merkelová (62) a prezidentka Libérie Ellen Johnsonová-Sirleafová (78). Ty jsou ve svých funkcích každá jedenáct let. Johnsonová byla navíc vůbec první zástupkyní něžného pohlaví, která byla zvolena v Africe hlavou nějakého státu.
Poměrně dlouho se drží u moci i prezidentky Litvy a Chile, což jsou Dalia Grybauskaitė (61) a Michelle Bacheletová (65).
Prezidentku Kolindu Grabarovou Kitarovićovou (48) najdeme v Chorvatsku. Ta je někdy v bulvárních médiích líčena jako „sexysymbol“ a jsou u toho veřejnosti předkládány i falešné fotografie. Známá je aféra, kdy internetem kolovaly odvážné fotografie Kitarovićové v bikinách, jak dovádí na pláži. Ve skutečnosti byla na fotkách vnadná americká modelka Coco Austin.
Marie-Louise Coleiro Precaová (58) je hlavou středozemského ostrova Malta a Erna Solbergová (56) pak ministerskou předsedkyní Norska.
Ostatní ženy jsou ve funkci jen rok či ještě kratší dobu. Nejvlivnější z nich je razantní britská premiérka Theresa Mayová (60). Pak v seznamu ještě najdeme estonskou prezidentku Kersti Kaljulaidovou, která je ve svých 47 letech vůbec nejmladší ženou ze všech, které jsou v tomto politickém „oboru“ na vrcholu.
Prezidentku v osobě Hildy Heineové (65) mají i exotické Marshallovy ostrovy, vědkyně Amínah Gurib-Fakimová (57) stojí v čele Mauriciuse, komunistka Bidhjá Déví Bhandáríová (55) vládne v Nepálu a nám poměrně známá premiérka Beata Szydłová (53) je v sousedním Polsku.
Určitou zvláštností je švýcarská právníčka Doris Leuthardová (53). Ta byla zvolena v zemi helvetského kříže prezidentkou letos 1. ledna a ví, že poslední den roku ve funkci skončí. Ve Švýcarsku hlava státu „rotuje“ a je volena pouze na jeden rok. Leuthardová to má ale už vyzkoušené, protože byla prezidentkou také v roce 2010.
Prezidentka, jmenuje se Chaj Jing-wen (60), je i na demokratickém Tchaj-wanu, který ale kvůli odporu komunistické Číny většina států světa neuznává za samostatný stát, i když splňuje všechny atributy nezávislého území. Enormní pozornost tato dáma vyvolala před několika týdny, kdy s ní telefonoval Donald Trump, který tak porušil zavedená diplomatická pravidla, na kterých trvá čínský Peking.
Ženy nedávno rozčílil polský europoslanec Janusz Korwin-Mikke. Podívejte se, co prohlásil.
