Fotografie

Fotografie Zdroj: internal

70 procent Němců chce zakázat muslimské burky, v Británii je to polovina lidí, ale v USA jen čtvrtina

Přestože o zákazu nošení burky, které zahalují muslimské ženy, se hovoří v mnoha západních zemích, nejblíže k tomu mají dnes nakročeno v Německu. Vláda už připravila v tomto směru návrhy, podpořila to v prosinci nečekaně i kancléřka Angela Merkelová a souhlasí s tím naprostá většina obyvatel. Podobný zákaz platící pro veřejná místa podporuje i polovina Britů, ale pouze čtvrtina Američanů. Podle těch je právem každého, chodit si jak chce a stát do toho nemá zasahovat. 

V Německu je podpora zákazu nošení burky a nikábu (první oblečení zahaluje úplně celou ženu, nikáb dovoluje ukázat alespoň oči) velmi vysoká a dál roste kvůli teroristickým útokům i některým problémům s migranty z islámských zemí. Nový průzkum agentury YuoGov ukázal, že 69 procent Němců podporuje přijetí zákona, který na veřejných místech zakáže nošení tohoto muslimského oblečení. Podle odhadu by parlament měl přijmout tuto úpravu ještě letos.

Kancléřka Angela Merkelová v prosinci minulého roku na sjezdu Křesťanskodemokratické unie (CDU) překvapivě prohlásila, že „v komunikaci mezi lidmi, která u nás hraje tak důležitou roli, ukazujeme obličej. Proto je u nás úplné zahalování nepatřičné. Mělo by být zakázané, kde jen to je právně možné. Nepatří k nám“. Průzkum, který v září loňského roku zveřejnil německý deník Bild, hovořil až o 80 procentech příznivců zákona.

Úplný zákaz zahalování zřejmě ale nemůže projít ani v Německu, protože by byl v rozporu s ústavou. Aktuálně se tak uvažuje o zákazu na vybraných místech – na úřadech, u soudů nebo při řízení automobilů.

Německo by tak bylo další evropskou zemí, která zahalování právně upravuje. Jako první jej zakázala v roce 2011 na veřejných prostranstvích Francie. Pak se přidala Belgie a Bulharsko. Hlasovat se o tom má v příštích týdnech i v Nizozemsku. Švýcarští poslanci sice také loni rozhodli (prošlo to o jediný hlas) o zákazu burek, ale zatím zákon neprošel celým legislativním procesem a proto neplatí. O podobných opatřeních se diskutuje také v Itálii a Norsku.

Kvůli bezpečnostním důvodům zasáhlo proti burkám minulý týden i muslimské Maroko. Tam vláda vydala okamžitý zákaz prodeje, výroby a dovozu tohoto oblečení a obchodníkům přikázala, aby do 48 hodin zničili všechny své zásoby. Jenže to bylo rozporuplné rozhodnutí, protože některé ženy dál burky nosí, neboť to nebylo v zákoně nijak zvlášť ošetřeno. K zákazu nošení se totiž ještě musí vyjádřit nejvyšší náboženské autority a ty jsou proti.

Poměrně silnou podporu má zákaz nošení burky také ve Velké Británii, kde by pro něj bylo podle průzkumu 50 procent lidí, 38 procent si myslí, že to má zůstat rozhodnutí každého člověka a zbytek nevěděl.

Zcela jiná situace je v USA. Američané velmi neradi nechávají zasahovat stát do toho, co mají a nemají dělat, co mohou a co nemohou. Tam by pouze 25 procent dotázaných podpořilo zákon o zákazu nošení burky a 60 procent by bylo proti.

Průzkum agentury YouGov se uskutečnil v Německu, Velké Británii a ve Spojených státech před měsícem, konkrétně 13. až 19. prosince 2016.