Historicky rekordní hodnotu větru v ČR a největší během orkánu Kyrill v Evropě (216 kilometrů v hodině) naměřili meteorologové 19. ledna na nejvyšší české hoře Sněžce.

Historicky rekordní hodnotu větru v ČR a největší během orkánu Kyrill v Evropě (216 kilometrů v hodině) naměřili meteorologové 19. ledna na nejvyšší české hoře Sněžce. Zdroj: profimedia.cz

Historicky rekordní hodnotu větru v ČR a největší během orkánu Kyrill v Evropě (216 kilometrů v hodině) naměřili meteorologové 19. ledna na nejvyšší české hoře Sněžce.
Historicky rekordní hodnotu větru v ČR a největší během orkánu Kyrill v Evropě (216 kilometrů v hodině) naměřili meteorologové 19. ledna na nejvyšší české hoře Sněžce.
Historicky rekordní hodnotu větru v ČR a největší během orkánu Kyrill v Evropě (216 kilometrů v hodině) naměřili meteorologové 19. ledna na nejvyšší české hoře Sněžce.
3
Fotogalerie

Před 10 lety si orkán Kyrill vyžádal 48 obětí, čtyři v ČR

Základní údaje o orkánu Kyrill, který se před deseti lety, ve dnech 18. až 20. ledna 2007, přehnal Evropou a jen v ČR si vyžádal čtyři lidské oběti a způsobil miliardové škody:

- Orkán Kyrill (orkán je podle Beaufortovy stupnice vítr s rychlostí nad 118 kilometrů v hodině, vyšší stupeň už neexistuje) způsobila tlaková níže, která vznikla nad Newfoundlandem a do Evropy se přesunula přes Atlantický oceán. Jako první udeřila v Británii a Irsku, poté postupovala dál přes Severní moře. Kyrill zasáhl kromě Británie také Německo, Francii, Nizozemsko, Dánsko, Belgii, Rakousko, Polsko, ČR, Bělorusko, Ukrajinu a Slovinsko.

- Orkán pojmenoval meteorologický ústav Svobodné univerzity V Berlíně. Čeští meteorologové zvyk pojmenovávat vichřice nezavedli, protože nejsou ve střední Evropě tak časté.

- V celé Evropě potom zahynulo kolem 48 lidí. Nejvíce z nich v Británii (14), Německu (13), dále po po šesti v Nizozemsku a v Polsku, tři ve Francii a dva v Belgii.

- V České republice si Kyrill vyžádal čtyři mrtvé (padající stromy usmrtily hasiče na Českolipsku, dva mladíky v autě ve Vestci u Prahy a jednoho muže v Řevnicích nedaleko Prahy).

- Na většině území ČR vítr dosáhl či překročil 70 kilometrů v hodině, zhruba na třetině území měl v nárazech sílu 110 a na desetině území pak 145 kilometrů v hodině. Historicky rekordní hodnotu větru v ČR a největší během orkánu Kyrill v Evropě (216 kilometrů v hodině) naměřili meteorologové 19. ledna na nejvyšší české hoře Sněžce.

- Vláda vyhlásila ve dnech 25. ledna až 5. února pro pět nejvíce postižených krajů a několik okresů stav nouze (Vysočina, Karlovarský, Plzeňský, Jihočeský a Liberecký kraj a pro okresy Trutnov, Náchod, Jičín v Královéhradeckém kraji, Bruntál v Moravskoslezském kraji a Benešov, Příbram, Kutnou Horu a Kolín ve středních Čechách). Naopak nejméně se vichřice dotkla dvou krajů - Zlínského a Jihomoravského.

- Podle švýcarské zajišťovny Swiss Re dosáhla výše pojistných škod v Evropě šesti miliard dolarů (154 miliard korun), což z Kyrilla učinilo třetí nejnákladnější přírodní katastrofu v Evropě po bouřích Daria (1990) a Lothar (1999). Celkové škody byly odhadnuty na 10 miliard dolarů.

- V ČR bylo evidováno 80.000 pojistných událostí v objemu téměř 2,25 miliardy korun. Náklady na obnovu majetku dosáhly 7,5 miliardy korun, z toho 5,5 miliardy tvořila obnova lesů ve vlastnictví státu. Vítr srazil okolo deseti milionů metrů krychlových dřeva, největší část polomů, šest milionů metrů krychlových (zhruba dvě třetiny plánované těžby na rok 2007), bylo v lesích spravovaných státním podnikem Lesy ČR.

- Stav nouze vyhlásily také energetické firmy ČEZ i E.ON, podle ČEZ mělo problém s elektřinou 27 procent jeho odběratelů (zhruba milion lidí); ČEZ vyčíslil škody na téměř 100 milionů korun a E.ON na několik desítek milionů korun.

- Ochromená byla i doprava, jen ČSA zrušily asi 20 letů, kvůli poškozené střeše byl uzavřen terminál Sever 2 na Letišti Praha; na mnoha místech byla omezena vnitrostátní i mezinárodní železniční doprava (škody nejméně 37 milionů korun); Agrární komora odhadla škody přibližně na 100 milionů korun.

- Vláda se rozhodla uvolnit 116 milionů korun na likvidaci smrště v národních parcích Krkonoše (28 milionů korun) a Šumava (88 milionů korun). K dispozici bylo rovněž 200 milionů korun na hrazení obecních škod na nepojištěném majetku obcí nebo krajů (střechy či silnice).