Rusko uvažuje o tom, že by opět zavedlo tábory nucených prací | Reflex.cz
nahoru

Rusko uvažuje o tom, že by opět zavedlo tábory nucených prací

Jan Jandourek9. září 2016 • 16:00
Rusko uvažuje o tom, že by opět zavedlo tábory nucených prací
Pracovní tábor v dobách Sovětského svazu - ilustrační snímek.
• foto: 
Profimedia.cz

Ruské ministerstvo spravedlnosti připravilo návrh dvou zákonů, které by znovu zavedly využívání nucených prací po dobu dvou měsíců až pět let jako alternativní formy trestu za kriminální činy. Stát by ušetřil peníze na vězeňství.

Nejen úspora za náklady na věznění, ale dokonce nějaký mírný zisk. To by mohlo přinést nové zavedení nucených prací v Rusku. Portál meduza.io uvádí, že navrhované opatření by vyžadovalo, aby jedinec žil v nápravném středisku a pracoval tam – a 20 procent výdělku by přišlo do pokladny státu. Odsouzený by také platil obětem a státu přispíval na jeho „péči“.

Návrh naznačuje, že tato forma trestu bude mnohé „měkčí“ než v běžném režimu trestné kolonie, protože vězni budou pouze pod dohledem, a ne přísně střeženi a nebudou nosit vězeňské oblečení. Navíc ti, kteří by si odsloužili více než třetinu svého trestu, by mohli za dobré chování údajně žít tam, kde chtějí.

Návrh se také upřesňuje, že žádný zákon nebude specifikovat, že takové nucené práce budou použity místo věznění. To bude záležet na rozhodnutí soudců a zůstává nejasné, jak budou rozhodovat o tomto takzvaně měkčím a pro stát méně nákladném a výhodnějším způsobu trestání kriminální činnosti. Existuje pouze drobný problém, totiž to, že ruská ústava zakazuje nucenou práci. Ruské pracovní právo ale dovoluje nucenou práci jako výjimku, pokud jde o rozhodnutí soudu, a uskutečňuje se pod vládním dohledem.

Nucené práce vzbuzují ohledně Ruska neblahé asociace, protože především od 30. do konce 80. let byly v bývalém Sovětském svazu součástí systému pronásledování politických odpůrců. GULAG (Glávnoje upravlénie lágerej, Hlavní správa táborů) byla řízena GPU, později NKVD a nakonec ministerstvem vnitra. První byly zřízeny už v roce 1918 a legalizovány v roce 1919 dekretem nazvaným O zřízení táborů nucené práce. Už ve 20. letech v nich bylo sto tisíc lidí. Počátkem 50. let jich tam bylo asi 2,5 miliónu. Poslední (Perm-36) byl zrušen v roce 1987.

GULAG se stal pevnou součástí sovětské ekonomiky. Těsně před válkou z nucené práce pocházelo 46,5 procenta niklu, 76 procent cínu, 40 procent kobaltu, 40,5 procenta chrom-železné rudy, 60 procent zlata a 25,3 procenta dřeva. Před válkou také NKVD začala pracovní sílu v táborech využívat pro stavbu dálnic a železnic. Je zřejmé, proč se režim snažil, aby tábory byly stále plné, ačkoliv se nakonec ukázalo, že nucená práce není vždycky tak efektivní, jak se předpokládalo, protože mnoho energie trestaným sebralo už jen to, aby v zoufalých podmínkách přežili.

Jak pozvednou nové tábory ruskou ekonomiku, o tom nemusíme mít velké iluze.


Klíčová slova:
Ruskogulagekonomikavězení


Diskuse ke článku

 

reklama
Komentáře
E15
Nejčtenější