Před 50 lety byl položen základní kámen vysílače na Ještědu | Reflex.cz
nahoru

Před 50 lety byl položen základní kámen vysílače na Ještědu

ČTK30. července 2016 • 11:00
 Před 50 lety byl položen základní kámen vysílače na Ještědu
foto: Profimedia.cz

Jedno z nejoriginálnějších architektonických děl v ČR představuje horský hotel s televizním vysílačem na Ještědu. Hyperboloid vysoký 94 metrů unikátním způsobem slučuje funkci vysílače, hotelu a restaurace. V sobotu 30. července uplyne půlstoletí od položení základního kamene k hotelu a vysílači.

Odborníky i laiky dodnes upoutává způsob, jakým budova dotváří siluetu hory vysoké 1012 metrů: "Ta prvotní představa ze mě vytryskla. Věděl jsem, že musím prodloužit horu. A dát vysílači tvar kuželu, aby se po něm smýkaly větry. Ještěd je nesmírně větrná hora a klasická stěna by sloužila mnohem hůř," vzpomínal tvůrce stavby, architekt Karel Hubáček.

Křemencový vrchol hory Ještěd zůstával po staletí téměř nedotčený. Až v v roce 1844 začali liberečtí manželé Haslerovi nahoru vynášet jídlo a pití. A když o tři roky později postavil lesník Herbert na Ještědu první dřevěný srub, pronajal ho právě Haslerovým. Ti později vybudovali na Ještědu bytelnější chatu, a posléze i další, které se říkalo Rohanova chata či Rohanka.

V roce 1906 tu podle plánů libereckého stavitele Ernsta Schäfera vybudovali velký hotel s obrovskou noclehárnou, desítkami pokojů, společenským sálem pro 200 lidí a verandou. Vše lehlo popelem při požáru, který vypukl v lednu 1963.

Na nový projekt byla vyhlášena architektonická soutěž a překvapivě vybrali dílo Karla Hubáčka. "Právě Hubáčkův návrh byl pro hodně lidí trochu šok, protože po zániku starého hotelu čekali zase nějakou tradiční horskou chatu, a ne vesmírný koráb," prohlásil ředitel Severočeského muzea Jiří Křížek.

Porota tehdy uvedla, že dílo vyniká jasností a šťastnou harmonií, s níž se pojí s okolní krajinou. Ale postavit ho nebylo jen tak. Nejtěžší úkol představovala technická stránka nové stavby - všechny antény, které na jiných vysílačích trčí ven, byly umístěny dovnitř stavby, proto musel být vyvinut speciální laminátový plášť.

Problémem bylo spočítat zatížení celé stavby, které nakonec dokončil Zdeněk Patrman. Řada technických záležitostí se zde zkoušela v praxi vůbec poprvé; některé věci se dělaly prototypově či úplně na koleně - kupříkladu dvanáctimetrové tyče z umělé hmoty nakonec vyrobila až továrna na rybářské pruty.

Slavnostně byla stavba otevřena 21. září 1973. Elegantní kuželovitý tvar Ještědu vynesl Hubáčkovi již v roce 1969 cenu Augusta Perreta pro svoji eleganci a praktické využití moderních technologií. Vysílač byl rovněž vyhlášen Českou stavbou 20. století podle časopisu Architekt a národní technickou památkou.

Dnes navštíví věž ročně kolem půl milionu lidí. Vlastníkem hotelu a vysílače jsou od roku 2000 České Radiokomunikace, které Ještěd získaly za 85 milionů korun. Dalších více než 50 milionů od té doby investovaly do jeho oprav.

A od roku 2012 se sdružení Spolek Ještěd snaží obnovit původní podobu stavby. Povedlo se mu už obnovit salonek a sousední bar a nyní usiluje vrátit do pokojů nábytek a doplňky, které vznikly při stavbě hotelu podle návrhů architekta Otakara Binara.

Architekt Karel Hubáček se narodil 23. února 1924. V roce 1969 založil s kolegou Masákem ateliér SIAL, známý též jako Školka SIAL. Ateliér si získal světové renomé a z této školy pak vyšlo několik generací široce uznávaných českých architektů.

Mezi další realizované stavby Hubáčka patří již zbourané obchodní středisko Ještěd v Liberci, Vodárenská vyrovnávací věž, Praha-Dívčí hrady a meteorologické věže v Praze-Libuši. Hubáček zemřel 23. listopadu 2011.

 

ČTK

Klíčová slova:
Českoještědarchitektura


Diskuse ke článku

 

reklama
Komentáře
E15
Nejčtenější