Britská vyšetřovací komise: Invaze do Iráku byla velmi pochybná. Blair na sebe bere odpovědnost | Reflex.cz
nahoru

Britská vyšetřovací komise: Invaze do Iráku byla velmi pochybná. Blair na sebe bere odpovědnost

ČTK6. července 2016 • 15:05
Britská vyšetřovací komise: Invaze do Iráku byla velmi pochybná. Blair na sebe bere odpovědnost
foto: Foto Blesk - Martin Hurda

Plánování a příprava Británie na válku v Iráku byly zcela nepřiměřené. Uvádí to podle zahraničních agentur zpráva vyšetřovací komise vedená bývalým vysokým úředníkem Johnem Chilcotem. Právní základ pro britskou vojenskou akci v roce 2003 v Iráku nebyl podle komise vůbec uspokojivý, tvrdí vyšetřovací skupina. Tehdejší vláda ale podle ní nikoho úmyslně neklamala.

Hrozba iráckých zbraní, která se udávala jako důvod k zásahu a byla označovaná za jistou, nebyla podle komise odůvodněná. Británie se připojila k invazi v Iráku dříve, než se využily všechny mírové možnosti. Intervence pak byla špatně plánovaná a její důsledky podceněny, tvrdí komise v dlouho očekávané zprávě, jejíž vypracování trvalo sedm let.

Tehdejší britský premiér Tony Blair a jeho vláda naléhali na parlament, aby hlasoval pro zapojení se do války v Iráku v době, kdy podle Chilcota právní základ pro vojenskou akci Británie "nebyl zdaleka uspokojivý". Chilcot ale neřekl, zda invaze byla legální a neobvinil Blaira z úmyslného klamání veřejnosti či parlamentu před invazí.

Blair byl podle zprávy také varován, že invaze v Iráku může zvýšit hrozbu ze strany teroristické sítě Al-Káida proti Británii. Předvídat se také měla nestabilita, jakou v Iráku vojenský zásah může vytvořit.

Tvrdě komise podle agentury AP odsoudila politické, zpravodajské a vojenské plánování invaze. Také je podle jejího předsedy přesvědčena, že rozmístění britských sil v Iráku neskončilo valným úspěchem. Iráčané ohromně trpěli intervencí, která byla v jejich zemi špatně vedena, uvedla vyšetřovací skupina.

Protiváleční aktivisté a příbuzní 179 britských vojáků, kteří v Iráku zahynuli, podle agentury AP doufají, že zpráva Chilcotova týmu umožní stíhat expremiéra Blaira pro případné válečné zločiny.

Závěry zprávy, jejíž autoři vyslechli na 150 svědků a prostudovali kolem 150.000 dokumentů, je ranou pro labouristu Blaira. Ten osm měsíců před invazí v březnu 2003 řekl bez konzultace se svými vládními kolegy tehdejšímu republikánskému prezidentovi USA Georgi Bushovi mladšímu, že "bude po jeho boku za každých okolností".

Zpráva podle AP říká, že Blair šel do války, aby Londýn stál po boku svého hlavního spojence, a nakonec zjistil, že Američané odstavili Brity od všech důležitých rozhodnutí ohledně vojenské kampaně i následného vývoje v Iráku.

Britským zapojením do války v Iráku se už před 12 lety zabývala komise vedená lordem Robinem Butlerem, bývalým šéfem státní služby. Komise zkoumala zejména kvalitu výzvědných podkladů před válkou. Ve zprávě, zveřejněné v červenci 2004, pak konstatovala, že se britské tajné služby se dopustily významných chyb, nicméně ministerský předseda Blair a jeho vláda se nesnažili vědomě dezinformovat veřejnost.

Blair bezprostředně po zveřejnění Butlerových závěrů v parlamentu řekl, že jeho úřad její závěry přijímá. Irák neměl podle názoru komise před válkou žádné významné zásoby zbraní hromadného ničení. Vládní zpráva zveřejněná před válkou a založená na práci výzvědných služeb a podložená veřejně jejich autoritou byla podle Butlera špatné rozhodnutí, které by vláda už neměla v budoucnu opakovat. Ke stejnému závěru a doporučení došla i Chilcotova komise.

V souvislosti s válkou v Iráku působila mezi roky 2003 a 2004 v Británii ještě komise vedená soudcem Brianem Huttonem. Nezabývala se však přímo účastí ve válce, ale okolnostmi smrti zbrojního experta Davida Kellyho. Ten byl v červenci 2003 nalezen mrtev poté, co byl identifikován jako zdroj informací stanice BBC o tom, že vláda zveličovala nebezpečí představované Irákem, aby ospravedlnila britskou účast ve válce.

"Beru na sebe plnou odpovědnost za všechny chyby, bez jakýchkoli výjimek a výmluv," prohlásil dnes expremiér Blair. Uvedl však rovněž, že se o účasti ve válce rozhodoval v dobré víře a že stále věří, že odstranění iráckého diktátora Saddáma Husajna bylo správnou věcí."Zpráva by měla ukončit obvinění z jednání ve zlé víře, ze lží či podvodu. Ať už lidé s mým rozhodnutím zapojit se do vojenské akce proti Saddámu Husajnovi souhlasí nebo ne, udělal jsem jej v dobré víře, protože jsem věřil, že je to v nejlepším zájmu země."

"Vojenský zásah je vždy velmi složitý, plánování toho, co se stane po něm, je ještě složitější a domnívám se, že tato komora by si neměla naivně myslet, že existuje možnost dokonalého plánování...," komentoval premiér David Cameron před poslanci.

"O rozhodnutí jít do války se v tomto parlamentu hlasovalo a poslanci, kteří zvedli ruku pro vojenský zásah, budou na sebe muset také vzít díl odpovědnosti," zdůraznil rovněž premiér. "Nemůžeme vrátit čas, ale můžeme zaručit, že si z toho vezmeme poučení."

ČTK

Klíčová slova:
BlairbritánieIrák


Diskuse ke článku

 

reklama
Komentáře
E15
Nejčtenější