Kdo jsou největší vítězové a kdo nejpotupněji poražení v Brexitu | Reflex.cz
reklama
nahoru

Kdo jsou největší vítězové a kdo nejpotupněji poražení v Brexitu

Daniel Baret26. června 2016 • 15:00
Kdo jsou největší vítězové a kdo nejpotupněji poražení v Brexitu
David Cameron, Nigel Farage, Boris Johnson, Angela Merkelová
• foto: 
Profimedia.cz, ČTK

Británie rozhodla ve čtvrtek v referendu o vystoupení z EU a nadešel čas zúčtování. Známý web Politico zveřejnil seznam vítězů a poražených Brexitu. Mezi ty první patří bývalý starosta Londýna Boris Johnson, extravagantní populista Nigel Farage, anglické bulvární noviny, Řecko a právníci, které čeká bohatá pastva při úpravě tisíců smluv. Prohrál především britský premiér David Cameron, šéf místních socialistů Jeremy Corbyn, ale i šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.

reklama

Podívejme se nejdříve na vítěze:

Boris Johnson: Někdejší dopisovatel deníku The Daily Telegraph v Bruselu, už před mnoha lety konvertoval k euroskepticismu. Mnoha Brity milovaný, mnoha nenáviděný. Ale populární bývalý starosta Londýna (v letech 2008 až 2016). Proslul velmi neotřelými názory a kvůli rozcuchaným vlasům někdy i poměrně divokým zjevem. EU přirovnal také k nacistickému superstrátu. Vystudoval slavnou univerzitu v Oxfordu a má ohromné znalosti z historie. Jeden z hlavních kandidátů na nového premiéra Velké Británie za Konzervativní stranu.

Nigel Farage: Dlouhých 25 let vede kampaň proti Evropské unii. Předseda Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) je něco mezi rockovou hvězdou a šarlatánem (používá překroucená fakta). Stále populárnější a vlivnější, mimořádně výřečný. Od roku 1999 poslanec Evropského parlamentu, kde svými razantními projevy popichuje evropský establishment.

Donald Trump: Americký republikánský kandidát na prezidenta Brexit instinktivně podporoval. Po oznámení výsledků ho označil za „velkou věc“. Otvírá mu to cestu k další razantní kampani v USA, protože i zdánlivě nesplnitelné věci se po referendu v Británii mohou v politice odehrát. A to zdánlivě nesplnitelné je získání Bílého domu. Po Brexitu bod pro něj.   

Bulvární anglické noviny: Je to i jejich velké vítězství, protože většinou doporučovaly Brexit. Dlouhá léta kritizují migrační politiku vlád (včetně pobytu lidí z východní a střední Evropy, někdy i Čechů) a propojily to s napadáním bruselské byrokracie. Úspěch se dostavil.

Centrální banky: Jak moc Bank of England, tak vliv Evropské centrální banky teď poroste, protože na obou stranách barikády budou tlumit vášně politiků a veřejnosti. A podle všeho se jim to i podaří.

Řecko a Itálie: Přestože zejména Řecko připravilo EU o stamiliardy eur, které byly hozeny do černé díry, patří mezi vítěze. Společně s Itálií bude totiž po Brexitu usilovat o ještě hlubší integraci eurozóny.

Donald Tusk: Polský politik, předseda Evropské rady, něco jako prezident EU. Sice nechtěl Brexit, ale alespoň se choval k Británii umírněně a za to podle všeho sklidí ovoce.

Právníci: Kolem 100 tisíc stránek různých evropských směrnic postupně zmizí z britského vnitrostátního práva. To budou pro právnické kanceláře zakázky, o jakých se jim ani nesnilo.

Nicola Sturgeonová: Premiérka Skotska a šéfka Skotské národní strany, která usiluje o nezávislost této části Británie. Brexit ji dal do rukou velmi silný trumf, protože více než 60 procent Skotů hlasovalo pro setrvání v EU. Sturgeonová proto požaduje nové referendum o samostatnosti země. Jenže to musí odsouhlasit britský parlament.

A zde jsou největší poražení:

David Cameron: Britský premiér za Konzervativní stranu, který po ohlášení výsledku referenda oznámil, že v říjnu rezignuje. Známý mistr zákulisních taktik tentokráte doběhl sám sebe. Aby přilákal ve volbách část stranických voličů, kteří jsou proti EU, slíbil vypsání referenda o setrvání či vystoupení z Evropské unie. Byl si totiž jistý, že výsledkem hlasování bude setrvání. Nestalo se.

Jean-Claude Juncker: Předseda Evropské komise svými nesmyslnými a někdy až urážlivými výroky na adresu odpůrců EU přispěl k Brexitu. To, že si udělal z britských euroskeptiků a některých anglických médií boxovací pytel, byla obrovská chyba.

Martin Schulz: Předseda Evropské parlamentu je neméně kontroverzní politik, jako Juncker. Schulz nezastupuje dobře svůj parlament, ale pouze jeho část, což vyvolává v očích veřejnosti problémy a vede k volání o demokratickém deficitu.

George Osborne: Britský ministr financí, s kterým se počítalo, že v Konzervativní straně může někdy nahradit Camerona. Proto se k premiérovi přiklonil a podporoval setrvání v EU. To mu zřejmě cestu na stranický vrchol uzavřelo. Za jeho velkou slabinu (na rozdíl od euroskeptiků Johnsona a Farageho) je považováno chabé charisma.

Jeremy Corbyn: Předseda opoziční Labouristické strany vykázal prachmizernou práci, pokud jde o podporu setrvání členství v EU, tak, jak si to přála většina členů strany. Podle všech hodnocení neměl jeho vlažný výkon téměř žádný vliv na výsledek. Ozývají se proto hlasy o výměně.

Průzkumné agentury: Jejich výsledky ohledně podpory či odporu vůči EU ve Velké Británii byly většinou mimo realitu.

Údajní experti a odborníci: Vystupovali sice často v televizi, rádiích, na internetu i v novinách, ale jejich argumenty byly zcela jednostranné a na to veřejnost neslyšela. Většina z expertů totiž tvrdila, že EU je jediná správná volba, i když to někdy není pravda.

Za člověka, který Brexitem ani nevyhrál, ale ani neprohrál, označil web Politico německou kancléřku Angelu Merkelovou. Ta oslabila velkou vstřícností k uprchlíkům, ale rozhodnutí Britů ji dává šanci opět více zatlačit na evropské záležitosti a prokázat tak svůj vliv i vliv Německa.

Daniel Baret


Klíčová slova: BritániebrexitreferendumCameronFarage



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama