Převraty po Česku: Kauzy, které hýbaly naší politikou v posledních dvaceti letech | Reflex.cz
nahoru

Převraty po Česku: Kauzy, které hýbaly naší politikou v posledních dvaceti letech

Jiří Štefek16. června 2016 • 18:00
Převraty po Česku: Kauzy, které hýbaly naší politikou v posledních dvaceti letech
Uzavření Opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS v létě 1998 bylo jedním z nekritizovanějších mocenských handlů v novodobých dějinách země. (Na snímku tehdejší předsedové stran Miloš Zeman a Václav Klaus)
• foto: 
ČTK

Aktuální vření ve vládní koalici, kterou vyvolal odpor Andreje Babiše a jeho hnutí ANO proti policejní reformě, je jen jednou z mnoha kauz, které českou politickou scénou otřásaly v posledních dvou dekádách. A jaké byly ty nejznámější z nich?

Sarajevský atentát (listopad 1997). Druhou vládou premiéra Václava Klause stíhá jedna pohroma za druhou. Prohlubují se ekonomické problémy země, mezi koaličními stranami to vře a na povrch vyplouvají zprávy o tajném kontu ODS ve Švýcarsku. V pátek 28. listopadu 1997 – kdy je Václav Klaus na zahraniční návštěvě v Sarajevu – vystupují vysocí představitelé ODS Ivan Pilip a Jan Ruml a vyzývají Klause k odstoupení z čela ODS. Klaus to odmítá, ale jeho vláda podává 30. listopadu demisi. Na prosincovém sněmu ODS v Poděbradech je potvrzen v čele strany, Ruml a Pilip zakládají Unii svobody.

Uzavření opoziční smlouvy (léto 1998). Po předčasných volbách do Poslanecké sněmovny v červnu 1998 dochází k uzavření dosud nevídaného politického obchodu. Vítězná ČSSD uzavírá mocenskou dohodou s ODS, díky které může Miloš Zeman sestavit jednobarevnou menšinovou vládu. ODS dostává za odměnu křesla ve vedení Sněmovny a Senátu a předsednictví řady klíčových výborů. Malé strany i prezident Václav Havel jsou odsunuti do role komparsu. Účelové změny Ústavy z dílny obou hlavních stran (většinový volební systém, pravomoci prezidenta) však Ústavní soud ruší.

Vzpoura proti Zemanovi při prezidentské volbě (leden 2003). Volba nástupce Václava Havla vstupuje do svého druhého dějství. Proti sobě stojí trojice kandidátů – Václav Klaus, Miloš Zeman a Jaroslava Moserová. Očekává se vítězství Miloše Zemana. Do druhého kola však překvapivě postupuje Klaus a Meserová, naštvaný Zeman kvapně opouští Španělský sál. Vzniká legenda o seznamu „27 zrádců“ z řad ČSSD (jsou mezi nimi Vladimír Špidla, Stanislav Gross, Bohuslav Sobotka), kteří potápějí vlastního kandidáta. Zeman se na následujících deset let stahuje na svou chalupu do Nového Veselí.

Koalice ODS a ČSSD na pražské radnici (podzim 2010). V komunálních volbách v Praze poprvé v novodobé historii České republiky nezvítězila ODS, ale konkurenční TOP 09 v čele s bývalým guvernérem ČNB Zdeňkem Tůmou. Slušného výsledku dosahuje i ČSSD, kterou vede Jiří Dienstbier mladší. Po volbách to nejprve vypadá na pravicovou koalici TOP09+ODS s pohodlnou většinou v zastupitelstvu. Zákulisní hráči z ODS a ČSSD však nechtějí přijít o svůj letitý vliv, proto nakonec dochází k uzavření koalice mezi těmito dvěma subjekty a TOP09 je vyšachována do opozice.

Karolína Peake a její strana LIDEM (květen 2012). Na jaře 2012 třenice v koaliční straně Věci veřejné dosahují vrcholu. Ze strany se v květnu odštěpuje nové uskupení LIDEM – Liberální demokracie v čele s Karolínou Peake. Pád vlády Petra Nečase je zažehnán, potřebné hlasy pro většinu s ODS a TOP09 dodá právě LIDEM. Peake za to získává post místopředsedkyně vlády.

Jmenování Rusnoka premiérem (červen 2013). Po pádu koaliční vlády Petra Nečase v důsledku kauzy Nagygate přináší na Hrad místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová 101 podpisů pro svoji novou vládu. Prezident Miloš Zeman však jmenuje novým premiérem Jiřího Rusnoka. Tato vláda nemá podporu parlamentu, ale v demisi vládne až do začátku roku 2014.

Lánský puč (říjen 2013). V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny vítězí ČSSD, její volební zisk je však nejnižší od roku 1992. U prezidenta Miloše Zemana na zámku v Lánech se schází čelní představitelé ČSSD Michal Hašek, Zdeněk Škromach, Jiří Zimola, Milan Chovanec a Jeroným Tejc a radí se, jak odstavit z jednání o nové vládě předsedu strany Bohuslava Sobotku. Schůzka je vyzrazena a po prvotním zapírání ji přiznávají i její aktéři. Sobotka získává navrch a účastníky schůzky s výjimkou Milana Chovance čeká mocenský pád.

Policejní reforma (červen 2016). Policejní prezident Tomáš Tuhý a Milan Chovanec oznamují záměr reformovat policii. Proti tomu se staví Robert Šlachta, Andrej Babiš a jeho ANO a státní zástupci. Šlachta rezignuje na svůj post v čele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. V případě podpisu reformy hrozí ANO vypovězením koaliční smlouvy a odchodem z vlády. Chovanec reformu podepisuje, ANO svoji hrozbu nenaplňuje a žádá vyjednání nové koaliční smlouvy.


Klíčová slova:
ODSpučreformaZemanklaus


Diskuse ke článku

 

reklama
Komentáře
E15
Nejčtenější