Pašování migrantů je výnosný byznys, který loni dosahoval obratu mezi pěti až šesti miliardami dolarů, uvedl Europol ve shrnutí podrobné zprávy o současných převaděčských sítích. Převaděči, většinou napojení na kriminální svět, se podle dnes zveřejněného dokumentu podíleli na 90 procentech loňských příchodů uprchlíků a je pravděpodobné, že tento podíl letos ještě vzroste.
V dokumentu, vypracovaném společně s organizací Interpol, evropská agentura také varuje před dalším možným zvýšením počtů přicházejících. Jen v krizové Libyi prý na cestu do unie čeká okolo 800.000 lidí.
Podle dubnových statistik se po výrazném poklesu příjezdů z Turecka do Řecka stává právě cesta přes centrální Středomoří z jihu do Itálie opět nejfrekventovanější migrační trasou. Pokles počtů v Egejském moři je zřejmým důsledkem březnové dohody mezi unií a Tureckem a zablokování následné takzvané balkánské trasy.
Europol ale ve svém dokumentu upozorňuje, že pašeráci se umějí rychle přizpůsobit novým podmínkám a umějí najít nové cesty do EU. V současnosti prý existuje asi 250 míst uvnitř unie i mimo blok, která mají pro pašování migrantů klíčový význam.
Zpráva zmiňuje nejen nejobvyklejší cesty přes východní či střední Středomoří, ale také například i trasy přes Španělsko a Portugalsko. Dokument také připomíná cesty na východě EU - přes Ukrajinu, Bělorusko a Rusko. A to včetně přechodů ze severu Ruska rovnou do Finska či do Norska spojeného s EU v schengenském prostoru.
Nejčastějším způsobem přepravy migrantů však loni zůstával 8 až 12 metrů dlouhý gumový člun, který uveze až 40 lidí. Zpráva ovšem varuje před možnou rostoucí snahou využívat k transportu migrantů do EU letadel poté, co evropské země začaly na mořích s intenzivnějším hlídkováním.
Na převaděčství se podle zprávy podílí "volně propojené" sítě, jejichž příslušníci jsou původem z více než stovky zemí, včetně států EU. Základní strukturu prý představuje jakýsi šéf, který volně koordinuje aktivity na dané trase, organizátoři se sítí dobrých kontaktů přímo na místě a na nejnižší úrovni řada těch, kdo konkrétně s věcí pomáhají.
Migranti platí nejčastěji v hotovosti, Europol uvádí, že se tak děje v 52 procentech případů. Druhým nejčastějším způsobem jsou alternativní bankovní systémy, založené na tradičním postupu známém v muslimském světě jako hawala. Jde o neformální systém převodu peněz založený na směnkách.
Potřeba zaplatit převaděčům ovšem může být i zdrojem následného zneužívání migrantů, například k otrocké práci či sexuálním službám, upozornil Europol. Na převaděčství se podle zprávy stále více navazují jiné formy zločinu, nejčastěji spojené s drogami, které mnohdy putují po stejné trase jako migranti, právě s obchodováním s lidmi, majetkovou trestnou činností a padělatelstvím.
Materiál totiž kromě jiného připomíná také časté výměny potřebných dokumentů či rovnou jejich výrobu. Zpráva také varuje před možností, že zdrojů, které mají převaděči k dispozici, mohou ke svým cílům využít také teroristické organizace.
