Rohingové jsou muslimská menšina žijící v převážně buddhistické Barmě a jsou jim systematicky upírána základní práva: občanství, svoboda vyznání, vzdělání či pohybu. Při násilnostech v roce 2012 byly ze svých domovů vyhnány desetitisíce Rohingů. Loni se mnozí další vydali na zoufalou cestu po moři, aby uprchli před pronásledováním a chudobou.
Barmská vůdkyně a nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij odmítá označovat toto etnikum názvem Rohingové, který oni sami používají, protože nacionalističtí buddhisté v Barmě chtějí udržet mýtus, že ve skutečnosti jde o "Bengálce", kteří do Barmy nepatří. Su Ťij také vyzvala amerického velvyslance, aby tento název neužíval. Její žádost je špatná a znamená velké zklamání. Rohingové jsou totiž každým coulem Barmánci, stejně jako ona, poznamenává americký list The New York Times.
Existuje řada možných důvodů, proč se Su Ťij - která se po 15 letech strávených v domácím vězení stala jedním z nejznámějších a nejrespektovanějších politických vězňů - zdráhá veřejně Rohingů zastat. Je to teprve měsíc, co se Su Ťij stala vůdkyní první demokraticky zvolené vlády v Barmě od roku 1962, a nepochybně se obává přijmout kroky, kterými by si znepřátelila buddhistické nacionalisty. Ti koncem dubna demonstrovali před americkým velvyslanectvím, když ambasáda zmínila "rohingskou komunitu" v dopise, kterým vyjadřovala soustrast nad smrtí Rohingů při potopení lodi.
Su Ťij se může obávat, že by otevřené označování Rohingů jejich jménem mohlo v zemi zmařit proces usmíření, jak prohlásil jeden z představitelů ministerstva zahraničí, ba dokonce hůř: že by to znovu roznítilo děsivou vlnu násilností, která v roce 2012 vypukla mezi buddhisty a muslimskými Rohingy v západobarmském Arakanském státě.
Není sporu o tom, že situace v Arakanském státě, který patří k nejchudším oblastem Barmy, je vzhledem k nepřátelství mezi vyznavači různých náboženství nesmírně složitá a žádá si opatrný politický přístup. Ten ale nemůže být založen na systematickém pronásledování či opomíjení Rohingů ve společenském a politickém životě Barmy. Rozhodně nemůže být založen na tom, že politici budou upírat menšině Rohingů dokonce i její název.
Na důvodech, proč Su Ťij nechce, aby Američané používali název Rohingové, vlastně nakonec nezáleží. Důležitý je fakt, že žena, jejíž jméno se stalo synonymem boje za lidská práva, žena, která s neochvějnou statečností čelila despotismu, pokračuje v naprosto nepřijatelné politice vojenských vládců, které vystřídala.
Bylo by od Su Ťij moudré, kdyby svůj postoj okamžitě přehodnotila. Její gloriola je klíčovým důvodem, že Barma je po desetiletích izolace znovu přijímána do světového společenství. Již nyní ale začínají organizace pro lidská práva ve Spojených státech vyzývat prezidenta Baracka Obamu, aby obnovil sankce vůči této zemi, než 20. května vyprší jejich platnost.
