Repasovaný Lenin bude po krátké přestávce zase k dispozici veřejnosti | Reflex.cz
reklama
nahoru

Repasovaný Lenin bude po krátké přestávce zase k dispozici veřejnosti

Jan Jandourek8. května 2016 • 13:00
Repasovaný Lenin bude po krátké přestávce zase k dispozici veřejnosti
Lenin v moskevském mausoleu
• foto: 
Wikimedia
Moskva se pomalu připravuje na velkou oslavu dne vítězství 9. Května. Bude se konat na Rudém náměstí, kde se také nachází slavné Leninovo mauzoleum. To je dnes uzavřeno, ale jen na několik dní. Lenina je totiž třeba zase po nějaké době poopravit, aby ještě dlouho vydržel.
reklama

Historii balzamování prvního sovětského vůdce Vladimíra Iljiče Lenina připomněl ruský server Moscow Times. Jak uvádí, někteří lidé si myslí, že v mauzoleu není tělo sovětského vůdce, ale obyčejná vosková figurína. Nezdá se jim, že by 92 let po smrti mohlo tělo zůstat neporušené. Přesto je to skutečný Lenin, přinejmenším z části.

Úřady se domnívají, že je třeba Lenina i nadále udržovat a vystavovat. Nyní byl vyhlášen tendr na lékařské a biologické práce na udržování Leninova těla a rok 2016. Odhadovaná cena je 13 milionů rublů, tedy asi 197 tisíc dolarů.

Když Lenin v lednu 1924 zemřel, nikdo neplánoval, že by tělo mělo přetrvat tak dlouho. Uznávaný patolog Alexej Abrikosov provedl běžnou pitvu a kromě jiného také přeřízl hlavní artérie. Později řekl, že kdyby věděl, že tělo bude balzamováno, tak by to neudělal. Krevní oběh mohl být použit, aby se dopravila balzamovací látka do všech tkání. Leninovo tělo pak bylo dočasně balzamováno, aby se zabránilo bezprostřednímu rozkladu. A tak mohl být Lenin vystavován těm, kteří mu přicházeli vzdát poctu. Předpokládalo se, že Lenin bude pohřben na Rudém náměstí.

Čtyři dny bylo tělo uloženo v otevřené rakvi v Domě sovětů v centru Moskvy. Lidé ze všech částí Sovětského svazu přicházeli, aby se naposledy rozloučili. Kolem rakve prošlo asi 50 tisíc lidí. V té době panovala naštěstí zima - asi mínus sedm stupňů Celsia. Čtyři dny po Leninově smrti vláda přemístila rakev do dočasného dřevěného mauzolea na Rudém náměstí a zpřístupnila ho veřejnosti. Tělo bylo uloženo v chladu a nezačalo se tedy rozkládat.

Teprve 56 dní po Leninově skonu se sovětští vůdci rozhodli, že tělo uchovají napořád. Prvotní myšlenkou bylo, že nebude provedeno balzamování, ale že tělo bude zmrazeno. Leonid Krasin, tehdejší ministra mezinárodního obchodu, měl zajistit speciální mrazící zařízení v Německu. Nicméně na počátku března 1924 dva známí chemici Vladimír Vorobjov a Boris Zbarský navrhli balzamování těla. Chtěli použít speciální chemickou látku. Zbarský tvrdil, že zmražení není nejlepší metodou, protože rozklad bude pokračovat a bude se tak dít pouze pomaleji.

Volba tedy padla na balzamování. Tělo už bylo poškozeno, na kůži se objevily tmavé skvrny také na tvářích a oční víčka byla deformována.

Vědci pracovali na záchraně Lenina dnem a nocí a nakonec bylo mauzoleum na Rudém náměstí konečně otevřeno 1. srpna 1924. Od té doby existuje skupina vědců, která je pověřená udržováním mrtvoly. V sovětských dobách v „Leninově laboratoři“ pracovalo kolem dvou stovek specialistů. Dnes je tato skupina mnohem menší, ale práce nebude o nic jednodušší. Každých několik dní mauzoleum navštěvují odborníci, aby tělo prohlédli a pečlivě sledují teplotu a osvětlení. Každých 18 měsíců je tělo znova balzamováno ve speciálním zařízení, které se nachází pod mauzoleem. Lenina ponořují do balzamovací tekutiny a injekcemi do něj dopravují nezbytné látky.

Jak Moscow Times připomínají, vědcům se za ty roky podařilo uchovat Leninovu kostru, svaly, kůži, některé tkáně, ale všechny vnitřní orgány včetně mozku byly odstraněny. Leninův mozek byl pečlivě zkoumán v Sovětském mozkovém institutu, který byl založen nedlouho po Leninově smrti. Cílem bylo zjistit, proč měl Lenin tak mimořádné schopnosti. Části Leninova mozku jsou v institutu uchovávány dodnes. Pracovníci občas také nahrazují poškozené tkáně umělou hmotou. Experimentální postupy a nové chemikálie jsou testovány na tak zvaných experimentálních objektech, což jsou v podstatě cizí těla. Smyslem je, aby nepoškodili nějakými postupy samotného Lenina.

Úspěch s Leninem inspiroval další země, takže sovětští badatelé byli pozváni provést balzamování dalších komunistických mrtvol, jako byl například bulharský vůdce Georgi Dimitrov nebo vietnamský Ho Či Min, severokorejský diktátor Kim Ir-sen a balzamování podstoupil i Leninův souputník Josif Vissarionovič Stalin. Ten vedle Lenina ležel v letech 1953 až 1961, než byl odstraněn a pohřben. Jak známo, sovětským balzamovačům se nepovedlo udržet v přijatelném stavu Klementa Gottwalda, kterého bylo nakonec nutno zpopelnit.

Všechno, co se dělo a děje kolem Leninova těla, se vždycky drželo tajnosti, především v sovětských dobách. Něco se veřejnost mohla dozvědět a vidět včetně videa jenom v 90. letech. Dnešní osazenstvo mauzolea nechce podle Moscow Times novinářům o své práci nic říkat, protože se pracovníci obávají zesměšňování. Když se v roce 1991 rozpadl Sovětský svaz a nastalo období dočasné demokratizace, objevily se návrhy na demolici mauzolea a pohřbení Lenina. Lenin sám si přál být obyčejně pohřben. Nakonec všechno zůstalo při starém.

Mauzoleum chodu udržovala a nevládní organizace, pro kterou peníze sbírala komunistická strana. Kolik to všechno stálo, se neví. V každém případě se Lenina podařilo udržet. Dnes se objevuje generační problém. Mladí vědci, pro které není práce v mauzoleu prestižní, nechtějí přicházet. Vědci, kteří se o Lenina starají, mají obavy, že by pohřbením prvního sovětského vůdce byla zmařena zajímavá práce trvající už 92 let. Je to prý jedinečný experiment.

V současné době je mauzoleum zavřené. Ale jenom dočasně. 18. května už bude Lenin zase vypadat jako svěží mladík a přístupný ke zhlédnutí.

 



Klíčová slova: Rusko



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama