Panama Papers o daňových únicích: Wikileaks krát 1500 | Reflex.cz
reklama
nahoru
Zprávy
Daňové ráje

Wikileaks krát tisíc. Proč zpracování Panama Papers trvalo rok

ČTK4. dubna 2016 • 10:52
Wikileaks krát tisíc. Proč zpracování Panama Papers trvalo rok
foto: ICIJ

Obrovské množství informací o fungování firem v daňových rájích, které díky anonymnímu zdroji unikly z panamské právní kanceláře Mossack Fonseca, zpracovávali novináři v mnoha zemích více než rok, než v neděli se svými zjištěními poprvé vyšli na veřejnost. Jako první se k dokumentům dostali reportéři německého listu Süddeutsche Zeitung, kteří se ale rozhodli spolupracovat s kolegy, protože zpracování 2,6 terabytu dat neboli více než 11,5 milionu jednotlivých listin bylo nad jejich síly. Nyní popsali svou roční anabázi a to, jak probíhaly rozsáhlé rešerše materiálu a jeho ověřování.

reklama

Neznámý zdroj kontaktoval novináře Süddeutsche Zeitung s nabídkou dokumentů známé právní kanceláře Mossack Fonseca, která svým klientům nabízí, jak se pomocí zakládání firem v daňových rájích co nejefektivněji vyhnout placení daní či legalizovat zisky z nelegální činnosti. Původně šlo jen o malé množství materiálů, objem dat ale postupně narůstal až na 2,6 terabytu, což je vůbec největší únik dokumentů, s nímž kdy měli novináři co do činění.

Jen pro srovnání: například únik diplomatických depeší zveřejněných serverem Wikileaks v roce 2010 měl objem 1,7 gigabytu, tedy zhruba patnáctsetkrát menší. Nedávná aféra kolem daňových dohod firem s Lucemburskem zvaná Luxleaks, na jejímž odhalení se v roce 2014 rovněž podílelo mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ), se zakládala na čtyřech gigabytech dat.

Uniklé informace pocházejí z období více než tří desítek let: ty nejstarší jsou ze 70. let minulého století, ty nejčerstvější ze začátku letošního roku. Konkrétně jde zejména o dokumenty ve formátu PDF, e-maily a obsah firemních databází. Roztříděné jsou podle jednotlivých firem, jež právní kancelář na přání svých klientů zakládala. Složka každé konkrétní schránkové firmy obsahuje všechny související materiály - smlouvy, příslušnou korespondenci či další naskenované dokumenty. Většinou jde o tisíce stran.

Právě kvůli obrovskému rozsahu materiálu němečtí novináři zapojili do práce ICIJ a jeho prostřednictvím pak kolegy z mnoha zemí včetně Británie, Francie, Rakouska či třeba Argentiny. Jejich prvním úkolem bylo dokumenty digitalizovat pomocí metody optického rozpoznávání znaků, které umožňuje fulltextové vyhledávání pomocí variabilně nastavitelných algoritmů.

Mnohem obtížnější pak byl následný krok: prověřit jednotlivé firmy a osoby, které v nich figurují. Z vyhledávání se zjistilo, že schránkové společnosti zakládaly nebo využívaly stovky známých osobností světového byznysu, politiků, sportovců či celebrit; prosté vlastnictví takové firmy ale automaticky neznamená porušení zákona. Tím může být třeba její konkrétní využití k praní špinavých peněz či daňovým únikům. Pro taková tvrzení je však třeba pečlivě vysledovat finanční toky a zjistit koncové majitele společností, což je však často problém, protože ti se nechávají zastupovat právníky, bankami či prostředníky.

Tento úkol tak zřejmě připadne vyšetřovacím orgánům jednotlivých zemí, z nichž některé už začaly konat. Týká se to například Panamy, kde kancelář Mossack Fonseca sídlí, nebo Austrálie.

ČTK




Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama