Sexuální styky mezi Homo sapiens a neandertálci byly zřejmě častější, než se dosud předpokládalo, a jejich důsledkem jsou změny lidského genomu, které ovlivnily náš metabolismus a imunitní systém, tvrdí studie v časopise Science.
Homo sapiens, neandertálci a denisované (příbuzní, ale geneticky odlišní od neandertálců) se zřejmě docela často potýkali a stýkali a z jejich setkání se rodily děti, jež ovlivňují naši imunitu dodneška. Vědci z Institutu Maxe Plancka se domnívají, že neandertálské geny jsou zodpovědné například za alergie na prach, kočky a seno.
Vědci zkoumali více než 1500 lidí z celého světa a našli DNA důkazy o mísení různých lidských druhů v Evropě, Asii a dokonce i na Papui-Nové Guineji, která patří do Melanésie. Melanéské promíšení s denisovany bylo pro vědce obzvlášť překvapivé, protože Sibiř, kde se denisované zřejmě nejvíce vyskytovali, dělí od Melanésie tisíce kilometrů a moře.
Studie potvrdila mezidruhové křížení, jež probíhalo poté, co Homo sapiens opustili Afriku před více než 50 tisíci lety. Zkoumání archaické DNA může pomoci zodpovědět otázky, jak se u nás vyskytly některé znaky a zvláštnosti, například právě alergie na specifické věci.
