Zabíjet s úsměvem na tváři je nejděsivější, říká autor masky, jež se stala symbolem odporu proti útlaku | Reflex.cz
nahoru

Zabíjet s úsměvem na tváři je nejděsivější, říká autor masky, jež se stala symbolem odporu proti útlaku

Iva Hedvika Zýková16. března 2016 • 09:25
Zabíjet s úsměvem na tváři je nejděsivější, říká autor masky, jež se stala symbolem odporu proti útlaku
foto: Wikimedia Commons, Nflfantasytest

Záhadný úsměv, přivřené oči, úzký knírek a bradka, růžolící tváře. Maska, která se stala symbolem odporu proti nespravedlnosti a zneužívání moci, ať už ze strany vlád jednotlivých států, finančních i jiných institucí nebo třeba nadnárodních firem. Emblematická tvář tvořila davy při protestech na Wall Street i na mnoha místech v Evropě. Kde se ale znepokojivě usmívající se obličej vzal?


Právě vzhledem k jeho výrazné vizuální podobě možná nepřekvapí, že jeho domovem je komiks. Jmenuje se V jako Vendeta a na počátku osmdesátých let minulého století ho stvořilo duo ve složení scénárista Alan Moore a ilustrátor Davida Lloyd. Z tehdejšího pohledu futuristický děj se odehrává v Británii roku 1997 a jde o kritickou reakci na thatcherovskou politiku brutálních škrtů. Hlavním hrdinou příběhu je maskovaný muž s lakonickým jménem „V“, boháč, který se rozhodl svůj život zasvětit jedinému cíli – osvobodit spoluobčany od tyranské nadvlády. Prostředkem mu je sud se střelným prachem, jímž vyhazuje do vzduchu historické budovy coby symboly represivního aparátu.

Jak ale přiznal kreslíř David Lloyd francouzskému deníku Le Monde, o tom, jak bude anarchista-spasitel vypadat, neměl původně žádnou konkrétní představu. A příliš propracované nebyly zkraje ani hlubší motivace hrdiny. Z tápání Lloyda vytrhla vzpomínka na Guye Fawkese, skutečnou historickou postavu z počátku 17. století: „Proč bychom ho nerescutitovali?“ navrhl kolegovi Alanu Mooreovi.

Neúspěšný atentátník s milióny následovníků

A kdo byl Guy Fawkes? Katolický rebel, kterého jednoho listopadového rána roku 1605 našli v podzemním labyrintu britského parlamentu, jak sedí na čtyřiceti sudech se střelným prachem. Vyhodit budovu i s nenáviděným protestantským králem Jakubem I. do povětří se mu nakonec nepovedlo. Nicméně Lloyda napadlo si jeho postavu vypůjčit, přenést do současného světa a tam mu umožnit složit – úspěšně - reparát. Z historie tak nakonec  Guy Fawkes vstoupil na stránky komiksu a z nich pak dokonce i do reálných ulic. A to v tisících exemplářích, málem jako agent Smith z Matrixu. V širší známost komiks vešel díky filmovému zpracování v roce 2006.

A co stojí za záhadným úsměvem? Proč právě tato grimasa, když původní předobraz příliš důvodů k radosti neměl?„Pro mě osobně měl úsměv dva významy. Za prvé, není nic strašidelnějšího, než když někdo někoho zabíjí s úsměvem na tváři. A za druhé, úsměv je ze své podstaty vyjádřením optimismu,“ vysvětluje Loyd.

Maska náleží celému světu

Masku záhadného V nosili lidé při protestech v New Yorku, Athénách nebo třeba Moskvě. Jak Lloydovi konvenuje skutečnost, že obdobně, jako se on inspiroval v minulosti, vypůjčili si zase nyní „jeho“ postavu protestující na celém světě? „V jako Vendeta je příběhem odporu vůči útlaku a tyranii. Všude, kde byla maska až doposud používána, se tak dělo se stejným záměrem, pro dosažení stejného cíle.

Z mého pohledu tedy způsob, jakým je dnes využívána, odpovídá tomu, co jsme chtěli v našem komiksu sdělit. A už vůbec mě netrápí nějaká autorská práva: maska náleží celému světu, je veřejným majetkem, se kterým si každý může dělat, co chce,“ vysvětluje svůj postoj David Lloyd.

 

Iva Hedvika Zýková

Klíčová slova:
komiksanonymousprotestyHacker


Diskuse ke článku

 

reklama
Komentáře
Nejčtenější
E15