Cenovka na přírodu. Neziskovka tvrdí, že umí vyčíslit hodnotu životního prostředí. Chemický gigant jí věří | Reflex.cz
nahoru

Cenovka na přírodu. Neziskovka tvrdí, že umí vyčíslit hodnotu životního prostředí. Chemický gigant jí věří

Petra Tomanová14. března 2016 • 17:26
Cenovka na přírodu. Neziskovka tvrdí, že umí vyčíslit hodnotu životního prostředí. Chemický gigant jí věří
foto: Pixabay

V souvislosti se změnou klimatu se investoři i společnosti snaží nacházet možnosti, jak kalkulovat přírodní kapitál a dopady ekonomické aktivity na přírodní prostředí. Kalifornská nezisková organizace tvrdí, že analýzou nejrůznějších dat dokáže právě to, a chce pomoci firmám činit ekonomicky a zároveň environmentálně rozumná a informovaná rozhodnutí. Druhá největší chemická společnost Dow se rozhodla dát jí šanci a implementovat její nástroj do svého podnikání.

 

Koncept přírodního kapitálu se poprvé objevil v časopise Nature v roce 1997. Ve světě, který vše přepočítává na peníze, se tehdy třináct vědců odhodlalo odhadnout ekonomickou hodnotu Země na 33 biliónů dolarů. O sedmnáct let později se její hodnota zečtyřnásobila – před dvěma lety Zemi přiklepli cenovku 134 biliónů dolarů (asi tři a čtvrt biliardy Kč). Pro srovnání, HDP celého světa je 77 biliónů dolarů.

Kalkulace neziskovky The Earth Genome zahrnují dvacet různých hodnotících nástrojů, například stav i funkci vodní soustavy, dopad na zemědělství, zásoby vody, biotopy zabraňující erozi půdy, ráz krajiny, jež působí preventivně při záplavách, jak peněžně vyjádřit opylování rostlin v krajině a tak dále. Přiřazením cenovky k těmto proměnným je pokusem, jak korporace přimět přemýšlet dlouhodobě, a přitom tak, jak mají rády – v řeči čísel. Korporátní zodpovědnost jim často totiž zní jako nadstavba jejich podnikání a mělo být jejich srdci bližší uvažování, že i příroda má svou matematicky vypočítanou, ne z prstu vycucanou hodnotu, již mohou započítat do nákladů.

Samozřejmě ne každý je z nápadu nadšen. Proti nápadu dávat cenovku na přírodu je profesor z Kalifornské univerzity v Berkeley Richard Norgaard, podle něhož nelze její komplexitu vůbec vyčíslit. A jiní namítají, že dokud nebudou firmy povinně muset počítat s náklady přírodního kapitálu, nic moc se tím nevyřeší. Přesto se podívejme, jak by nový nástroj měl fungovat.

Software s kalkulačkou nákladů týkající se vody zvaný Grenn Infrastructure Support Tool (GIST), vytvořený ve spolupráci s Arizonskou státní univerzitou, je totiž už na světě. Neziskovka The Earth Genome se původně soustředila na hydrologii; teď počítá a radí hlavně byznysu, který je na vodě závislý, například chemickému.

Společnost Dow tak na základě dat nasypaných do GIST (stav povodí, možnost sucha i záplav, znečištění vody či třeba rybaření) dostane mapu krajiny, kde má provoz a kde se rozhoduje, zda postavit čističku, nebo pomoci vybudovat mokřad. Dejme tomu, že se jedná o záplavovou oblast nebo může být zasažena stoupající hladinou moří – v takovém případě je možno kalkulovat, že z dlouhodobého hlediska může být finančně, ale i z hlediska přírody lepší, když se vybuduje mokřad.

„Funkce předpovědí v GIST jim umožňuje jasně vidět, jak by jejich zásahy do povodí ovlivnily zalidnění oblasti a spotřebu vody, což ovlivňuje cenu vody, a tedy dopad na jejich byznys,“ vysvětluje Mark Weick, ředitel udržitelnosti a risk managementu společnosti Dow. Earth Genome plánuje software jako open code poskytovat zadarmo, ale za konkrétní analýzy pro firmy bude chtít zaplatit.

Petra Tomanová



Diskuse ke článku

 

reklama
Komentáře
Nejčtenější
E15