Zprávy

Evropane, jez méně hovězího, pomůžeš planetě

Petra Tomanová
23. února 201613:40
Evropane, jez méně hovězího, pomůžeš planetě
foto: Chris Löwhagen, Chalmers

Vcelku známé, ale také zanedbávané souvislosti mezi chovem skotu a změnou klimatu znovu zdůrazňuje švédská studie, která Evropanům doporučuje pojídat méně hovězího masa a mléčných výrobků. Je to prý nutné, aby EU dosáhla cílů, k nimž se zavázala na loňské klimatické konferenci v Paříži.

Zapomeňte obviňovat jen průmysl – zemědělství se na celkových emisích tzv. skleníkových plynů podílí celými deseti procenty, a to zejména produkcí metanu a oxidu dusného. Tyto plyny jsou vedlejším produktem chovu skotu – tvorba metanu je přirozeným vedlejším efektem trávení potravy pomocí mnohočetných žaludků a skladování hnoje, oxidy dusné jsou obsaženy v hnojivech.

Lidstvo je jen jeden stupeň od limitu, jehož prolomením se podnebí na celé planetě nenávratně změní

Společná studie švédské Chalmers technologické univerzity a Švédského technického výzkumného institutu tvrdí, že jakkoli žádoucí je usilovat o zefektivnění výroby mléčných produktů a lepšího nakládání s přirozenými důsledky chovu krav (například přikrývání hnoje), je nezbytné, aby spotřebitelé přispěli svou troškou do mlýna a omezili konzumaci těchto výrobků.

Není třeba se stávat vegetariány, jen se trochu omezit a více pojídat kuřecí a vepřové maso (když už maso musí být), jež není tak klimaticky náročné, co se jeho výroby týká. K tomuto doporučení se přidává i studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF), jež zkoumala stravovací návyky Němců, kteří patří na špičku evropských konzumentů masa. Studie zjistila, že ekologická zátěž s tím spojená představuje 17 % německé produkce oxidu uhličitého. Švédové by zase měli zapracovat na omezení spotřeby mléčných výrobků, v čemž patří mezi přední světové strávníky v přepočtu na obyvatele.

Magické dva stupně: V Paříži konečně přijali klimatickou dohodu

„Naše strava by měla být zdravá a zároveň ohleduplná k životnímu prostředí a klimatu,“ prohlásila analytička WWF Tanja Dräger de Teranová. Emise skleníkových plynů způsobená zemědělstvím představuje světově ročně více než tři miliardy tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Do toho se započítávají všechny mezistupně výroby – kácení stromů a vytváření pastvin, doprava například krmné sóje z Jižní Ameriky, výroba a přeprava hnojiv i emise ze zemědělských a přepravních strojů.

Takže až si příště budete chtít dopřát pořádný steak, vzpomeňte si, že na výrobu masa je zapotřebí desetkrát více energie než pro výrobu potravin rostlinného původu. Světová populace narůstá, ale půdy máme stále méně. Úbytek pralesů, jakkoli zvyšuje podíl obdělávatelné zeminy, škodí dvakrát – poprvé proto, že znamená v důsledku větší množství chovaného skotu, který krmí, podruhé proto, že fyzicky ubývá zelených plic planety, jež skleníkové plyny v atmosféře pomáhají udržet na uzdě.

Petra Tomanová

Klíčová slova:

Diskuse ke článku


 
reklama
Nejčtenější články
DesktopMobile