Merkelová ztrácí spojence. Bude na Evropské radě dál tlačit na přerozdělování uprchlíků? | Reflex.cz
Kurzy měnEUR
26,980
USD
24,240
GBP
35,120

Merkelová ztrácí spojence. Bude na Evropské radě dál tlačit na přerozdělování uprchlíků?

Martin Valeš16. února 2016 • 19:19
Merkelová ztrácí spojence. Bude na Evropské radě dál tlačit na přerozdělování uprchlíků?
foto: Ľubomír Kotrha

Zasedání Evropské rady neboli summit premiérů a prezidentů začne ve čtvrtek a sázky jsou pořád vysoké. Hne se s migrační krizí? Zdá se, že Angela Merkelová se svými vstřícnými postoji trochu ztrácí spojence. Místo formování celounijní politiky bude ráda, když najde pár partnerů do „koalice ochotných“. Signály o tom přicházejí například z Mnichovské bezpečnostní konference, ale také z pražské schůzky Visegrádské čtyřky, která už zřejmě dokáže zastávat jednotné stanovisko.

„Hlavní pozornost bude při diskusích věnována humanitární pomoci, správě vnějších hranic, provádění akčního plánu EU a Turecka a fungování hotspotů,“ stojí v oficiálním programu Evropské rady. Ale úplně ze stolu pořád ještě není přerozdělování uprchlíků, i když se k němu prakticky nikdo nehlásí. Až na Angelu Merkelovou, která má problém pro něj najít podporu jak doma, tak v EU.

Přesto kancléřka nadále věří (nebo to aspoň programově předstírá), že nějaké přerozdělování bude. „Nemusí se jednat o trvalý distribuční mechanismus, ale spíše o skupinu zemí, které jsou ochotny o přerozdělování uvažovat,“ vysvětlovala minulý pátek na tiskové konferenci. „Velice transparentně pak budeme referovat všem 28 členským státům, jak se věci mají.“

Tato skupina se má sejít ještě před summitem, zúčastnit se má i turecký premiér Ahmet Davutoğlu. Je to právě Angela Merkelová, která se snaží přimět Turecko ke spolupráci, ale jde to ztuha. Turkům jde hlavně o příspěvek od EU (zpočátku slíbené tři miliardy eur zjevně nebudou stačit) a do nějakého skutečného střežení svého pobřeží se nehrnou. A to Merkelové momentálně na popularitě v Evropě nepřidá.

V „koalici ochotných“ může počítat tak akorát se zeměmi, kam uprchlíci míří, a tak jich volky nevolky přijaly nejvíc. Jenže i ty se tímto na první pohled solidárním opatřením snaží zredukovat příliv migrantů. V ideálním případě totiž zaregistrují a zadrží prakticky všechny migranty pohraničníci v Řecku a zbytek Evropy, nebo alespoň ona „koalice ochotných“, si pak některé od Řecka vezmou. A ti, kteří nárok na azyl nemají, se do nitra kontinentu vůbec nedostanou a půjdou zpátky domů nebo do bezpečných tranzitních zemí.

Merkelová doufá v podporu „starých“, bohatých členů EU na západě a severu kontinentu. Jenže i skandinávské země, které se ještě loni snažily být vůči uprchlíkům vstřícné. Ale i ty už brzdí a vymýšlejí různá opatření, ba omezení.

Francie přes palubu

Jasnou ranou pro kancléřku byly nedávné výroky francouzského premiéra Manuela Vallse: „Francie se zavázala přijmout 30 tisíc uprchlíků. Ale ne víc,“ prohlásil v Mnichově. „Nejsme nakloněni trvalému mechanismu relokace. Teď je čas na realizaci všeho, co už bylo projednáno a dohodnuto: hot spoty, kontroly na vnějších hranicích atd.“

Přitom ještě na podzim prezident François Hollande vypadal celkem otevřen ideji přerozdělování podle kvót. Asi za to tehdy mohla vlna solidarity vyvolaná fotografiemi utopeného chlapečka Ajlana Kurdího – ale to už zřejmě vyprchalo. Ze spojence tak má Berlín spíše dalšího oponenta.Podobně razantní je i Rakousko. Vláda v lednu rozhodla, že letos země přijme už jen 37.500 žadatelů o azyl a do roku 2019 jich má být celkem nejvýše 127.500. A země už začala patřičně hlídat hraniční přechody.

Kdo je tady ochotný?

A kdo dál? Británie je tak jako tak mimo migrační politiku EU, a teď se David Cameron do nějaké dobrovolné pomoci moc nepohrne. Naopak musí balancovat s euroskeptickými názory ve své straně a zemi v rámci revize podmínek britského členství a nadcházejícího referenda. Ostatně právě to se vedle migrace bude na mimořádném summitu taky řešit.

Další z větších vah v EU, Itálie, je pro přerozdělování. Ale proto, že se potřebuje zbavit uprchlíků na svém území. Navíc se může kdykoli zhoršit situace v Libyii a zase narůst provoz na středomořské trase přes Lampedusu.

Naopak na straně Merkelové odpůrců sílí hlas Visegrádské čtyřky. Postkomunistické země se pořád ještě učí, jak fungovat v Bruselu a jak komunikovat své pozice, aby je ostatní členové brali vážně. Právě díky uprchlické otázce začíná skutečně mít nějaký význam formát Visegrádské čtyřky. Pondělní schůzka samozřejmě potvrdila středoevropský odpor proti přerozdělování a také snahu o tvrdý postup vůči Řecku, které ve své povinnosti strážit vnější hranici EU selhává.

I když právě to se možná začíná měnit. Dosud fungoval jen jeden z pěti hot-spotů pro registraci migrantů, ale konečně jsou všechny připravené (respektive ten na Kosu potřebuje ještě pár dní); snad to opravdu začne nějak fungovat. Ostatně to je teď důležitější než otázky přerozdělování uprchlíků.

Martin Valeš



Diskuse ke článku