Tento příběh má svá pro a má svá proti a jako vždy záleží nejvíce ze všeho na úhlu pohledu každého člověka. Na druhou stranu, jsou filmy, u kterých každý ví, jak by možná měly dopadnout.
Miroslav Vojtěch je muž, jehož jméno není možná tak úplně veřejnosti známé, ale poslední dobou se skloňuje čím dál tím častěji. Je mu 63 let a žije v hájence poblíž Hradce Králové. Po téměř čtyřiceti letech života v lesní samotě a péče o zvěř se zdá, že bude muset místo opustit a ve stylu filmu Vesničko má středisková se přestěhovat do divočiny městské.
Město Hradec Králové se rozhodlo, že jeho hájenka je v dezolátním stavu a místo ní by se více vyjímalo výukové environmentální centrum futuristického vzhledu. Také přikládá argument, že zatímco některé tří- nebo čtyřčlenné rodiny žijí v maličkých bytech, Miroslav Vojtěch za stejný nájem bydlí v podstatě sám v rodinném domku.
Jenže ne každému je osud hájenky, „lesního muže“ a „podivínského samotáře“ lhostejný. Na internetu vznikla petice za záchranu místa, ale i člověka. Zatím má více než 4000 podpisů, jež přibývají každým dnem. Novinářka a režisérka Silvie Dymáková (známá pro svůj dokument Šmejdi) s ním udělala rozhovor a zveřejnila ho na webových stránkách. Dostala se tu pod kůži člověka, který miluje místo a přírodu, kde žije, a přiblížila někdy až nečekanou lidskou zranitelnost.
Případu si všimla už i Česká televize. Ve svém publicistickém pořadu 168 hodin odvysílala reportáž, v níž mimo jiné promluvil i psychiatr Cyril Höschl z Národního ústavu duševního zdraví: „Jestliže někdo 40 let žije sám na samotě v lese a měl by se najednou vrátit do úplně jiného prostředí, tak je to pro něj z jeho hlediska téměř nemožné, byť si o tom okolí myslí cokoli.“
