Budova Polské státní televize TVP

Budova Polské státní televize TVP Zdroj: ČTK/AP/Czarek Sokolowski

Nový šéf polské televize Jacek Kurski je vyznavač tvrdé linie z vládní strany Právo a spravedlnost.
Bojujme proti Putinovi. Jablkem!
3
Fotogalerie

Za omluvu ruskému ministrovi skončil producent v Polské televizi

O práci ve veřejnoprávní Polské televizi přišel producent, který se omluvil ruskému ministrovi za to, jak se k němu během interview chovala polská televizní žurnalistka. Případ zaujal polská i ruská média. Ruský ministr kultury Vladimir Medinskij navštívil Polsko na výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim sovětskou armádou.

Moderátorka se zeptala ministra Medinského, co si myslí o zbourání pomníku sovětského generála Ivana Čerňachovského, "který vraždil vůdce Zemské armády", tedy prozápadního polského odboje. Silně dotčený ministr řekl, že Čerňachovskij nikoho nevraždil, na což reportérka odvětila, že zabil jejího dědečka - a už ministrovi nedala možnost zareagovat, vylíčil list Rzeczpospolita; list dodal, že producent pořadu Marek Czunkiewicz poté poslal ruskému ministerstvu omluvný dopis.

Vedení televize se od dopisu distancovalo s tím, že Czunkiewicz nevyjadřoval oficiální stanovisko, ale svůj soukromý názor. A také rozvázalo dohodu s producentem, který v televizi působil po čtvrt století.

Dotyčná novinářka Maria Przelomiecová později připustila, že její dědeček byl sice Čerňachovskými vojáky zajat, ale povedlo se mu uprchnout. Na Sibiři zemřel vzdálenější příbuzný. "To nebylo falšování dějin (...), ale nebyl prostor na nuance," napsala.

Čerňachovského pomník zmizel z obce Pieniežno na loňské výročí vpádu sovětských vojsk do Polska 17. září 1939. Moskva rozhořčeně protestovala, Varšava protesty odmítla.

Čerňachovskij, nejmladší armádní generál v dějinách sovětské armády, se vyznamenal v bitvě u Kurska a na vrcholu své slávy velel třetímu běloruskému frontu. Zabit byl střepinou německého granátu v únoru 1945.

Podle polských historiků je přímo odpovědný za likvidaci polského hnutí odporu po ústupu nacistického wehrmachtu z Litvy v létě roku 1944. V okolí Vilniusu tehdy padlo do sovětského zajetí na 8000 vojáků polské Zemské armády (Armia Krajowa), kteří byli později poslání do sovětských vězeňských táborů. Důsledkem podobných nepřátelských akcí se pak stalo nastolení komunistického režimu v Polsku.

Vztahy mezi Varšavou a Moskvou bývají tradičně napjaté. V poslední době k tomu přispěl postup Ruska proti Ukrajině.