Ruský ústavní soud dostal pravomoc vysmát se štrasburským verdiktům o lidských právech | Reflex.cz
reklama
nahoru

Ruský ústavní soud dostal pravomoc vysmát se štrasburským verdiktům o lidských právech

ČTK, Tereza Stonišová, Mav16. prosince 2015 • 08:00
Ruský ústavní soud dostal pravomoc vysmát se štrasburským verdiktům o lidských právech
Vladimir Putin
• foto: 
ČTK

Prezident Vladimir Putin podepsal včera přelomovou novelu zákona o ústavním soudu, která nově zakládá pravomoc tohoto soudu rozhodnout, zda bude či nebude plnit závazky dané Rusku Evropským soudem pro lidská práva nebo dalšími mezinárodními soudy.

reklama

Předlohu počátkem prosince schválili poslanci Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, a pak následoval souhlas senátorů z Rady federace.

Podle zákona má ruský ústavní soud na žádost prezidenta či vlády rozhodovat o tom, zda je možné splnit rozsudek mezinárodního orgánu pro ochranu lidských práv a svobod.

Ruská ústava má při tom "vyšší právní platnost" a "nezpochybnitelnou prioritu", uvedl jeden z autorů zákona, předseda sněmovního výboru pro ústavní právo Vladimir Pligin. Demokratické země Evropy přitom považují mezinárodní právo, a zvláště to o lidských právech, za rovné ústavám.

"Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva," stojí například v Ústavě České republiky.

Byznys ať se nebojí

Nové ustanovení podle něj nijak nepoškodí investice či ochranu soukromého vlastnictví v Rusku. Případy, kdy o souladu mezinárodního verdiktu s ruskou ústavou bude rozhodovat ústavní soud, budou prý zcela ojedinělé.

Naopak podle opozičního poslance Dmitrije Gudkova předloha umožní libovůli při uznávání verdiktů mezinárodních soudů, a tak omezí práva ruských občanů, kteří patří k nejčastějším stěžovatelům ve Štrasburku. Schválení zákona podle něj také povede k odchodu zahraničních investorů z Ruska.

Navrhovatelé se netajili tím, že nová právní úprava má zajistit "právní svrchovanost Ruské federace" a pomoci "čelit tendenčním rozsudkům" vymáhajícím od Ruska vysoké kompenzace ze státního rozpočtu.

Štrasburský soud loni Moskvě nařídil zaplatit 1,9 miliardy eur (asi 51 miliard korun) akcionářům někdejší největší ropné společnosti Jukos, kterou stát po uvěznění ropného magnáta a oponenta Kremlu Michaila Chodorkovského zničil. Rusko se odvolalo, ale odvolání bylo zamítnuto. Ruské ministerstvo spravedlnosti pak prohlásilo, že další kroky Moskvy budou vycházet ze suverénních zájmů Ruska a z ruské ústavy.

Moskva také odmítá verdikt arbitrážního soudu v nizozemském Haagu, který loni v červenci nařídil Moskvě vyplatit akcionářům za vyvlastnění ropné společnosti Jukos 50 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu korun). Podle verdiktu úředníci podřízení prezidentu Putinovi zmanipulovali právní systém s cílem nechat firmu zbankrotovat. Putin dal ale následně na vědomí, že Rusko jurisdikci haagského soudu neuznává.

Rusko podepsalo evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod v roce 1996. Její ratifikací Moskva uznala jurisdikci štrasburského soudu a zavázala se plnit jeho rozhodnutí. Tradičně ale patří mezi největší potížisty. Ruský nesouhlas s reformami také zajistil, že je soud stále zavalený novými případy a nestíhá je řešit - jinak by rozsudků pro Kreml nepříjemných bylo podstatně více.

ČTK, Tereza Stonišová, Mav


Klíčová slova: RuskoÚstavní soudlidská práva



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama