Pár desítek minut po schválení nasazení letectva britským parlamentem odstartovali piloti RAF k prvním náletům na pozice islámských extremistů v Sýrii. Britové se tak přidali ke koalici složené z USA, Ruska, Francie, Austrálie a Dánska, které se náletů v Sýrii již delší dobu účastní. Cílem současného tažení za použití těžkých pum však není porážka Islámského státu, ale pouhé oslabení jeho pozic.
Již od dob druhé světové války vojenští stratégové vědí, že samotné bombardování nepřátelských pozic bez následné pozemní ofenzívy je mrháním munice. A tato logika platí do současnosti – bez pozemní operace není možné Islámský stát porazit. Tím spíše v případě, že se jedná o malé skupiny bojovníků roztroušené v široké oblasti a nezřídka záměrně promíchané s civilním obyvatelstvem, jež tak nechtěně žije v roli rukojmích.
To si ostatně uvědomuje i britský premiér David Cameron, jemuž se podařilo parlament přesvědčit až po desetihodinové debatě. Cameron v ní připustil, že premiér Iráku už dal jasně najevo, že západní vojáky na svém území nechce. Právě Irák se v důsledku bombardování pozic v Sýrii stává stále významnějším útočištěm islamistů, kteří se zde snaží skrýt. „Ale Velká Británie může ještě dosáhnout hodně ze vzduchu, včetně odříznutí Islámského státu od zdroje příjmů, jako jsou ropná pole,“ naznačil strategii spojenců Cameron, jehož jedním z hlavních argumentů byla obrana Velké Británie.
„Otázka zní: máme spolupracovat s našimi spojenci na zničení této hrozby a půjdeme po těch teroristech v jejich lůně, kde plánují spiknutí s cílem zabíjet britské občany? Nebo máme sedět a čekat, až na nás zaútočí?“ snažil se přesvědčit před hlasováním opoziční labouristy a doplnil, že Spojené království má morální povinnost zapojit se do leteckých útoků, a ne se spokojit s outsourcingem své bezpečnosti spojenci.
Útok ze vzduchu začal hned
Cameron nakonec úkol zvládl a parlament včera ve 22.30 odsouhlasil nasazení letectva Spojeného království do společné vzdušné operace. Pouhou hodinu nato odstartovaly z letecké základny RAF Akrotiri na jihu Kypru první dvě víceúčelové stíhačky Tornado.
„Dívali jsme se, jak oranžovo-modrá záře z přídavných motorů dvojice tornad mizí na noční obloze. Každé letadlo neslo tři pumy o váze 500 liber,“ popsal zahájení útoku korespondent BBC Jonathan Beale přímo ze základny Akrotiri. Další pár stíhaček odstartoval na Sýrii o hodinu později a po více než třech hodinách ve vzduchu se čtveřice strojů vrátila na základnu.
„Když letouny popojížděly po přistávací dráze, bylo jasně vidět, že jejich pumy chybějí,“ komentoval reportér BBC návrat stíhaček.
Později noční akci letectva potvrdilo i britské ministerstvo obrany. Letouny Tornado, podpořené tankovacím tankerem a dronem Reaper, podle prohlášení úřadu svrhly řízené pumy na šest cílů v rozsáhlém ropném poli Omar, vzdáleném asi 50 kilometrů od hranice Sýrie s Irákem.
„Ropné pole Omar je jedním z největších a pro teroristy nejdůležitější. Pro radikály představuje více než 10 procent jejich potenciálních příjmů z ropy,“ poukázalo na výběr cíle ministerstvo obrany.
Bombardování může zkomplikovat případnou pozemní ofenzívu
Podle některých stratégů může hromadné bombardování zkomplikovat případnou pozemní operaci. Trosky domů a další městské infrastruktury jsou totiž pro nepřítele bojujícího guerillovým způsobem ideálním útočištěm. A riskovat životy tisíců vojáků bude vyžadovat mnohem větší přesvědčovací schopnosti než schválení účasti na náletech.
Nálety na pozice islámských radikálů skrývají ještě jeden, nepříliš často zmiňovaný aspekt: možnost vyzkoušet a ověřit účinnost nových zbraní. Otevřeně to připustil ruský prezident Vladimir Putin v dnešním pravidelném projevu o stavu země, když prohlásil, že nasazení ruských zbraní v Sýrii se později zúročí.
„Zkušenost bude využívána ke zdokonalování zbraní,“ řekl Putin, a když dodal, že z těchto zkušeností budou čerpat závody ruského zbrojního průmyslu, rozezněl se potlesk.
Rusko: Spojme se proti teroristům
Putin současně vyzval k vytvoření jednotné koalice proti terorismu pod vlajkou OSN.
„Není možné zvítězit nad terorismem silami jedné země, když hranice ve světě jsou otevřené a svět zažívá nové stěhování národů,” řekl s tím, že „je třeba odhodit spory a vytvořit jednotnou pěst, rozhodnou, která bude jednat společně“.
Rozehnání islamistických bojovníků leteckými útoky zvýší riziko jejich nekontrolovatelného rozptýlení po světě a s tím spojených nebezpečí. Ani úspěšná pozemní operace nebude pro spojence výhrou, pokud nevyřeší zásadní problém – jak naložit s desítkami tisíc fanatických zajatců, kteří budou pro západní civilizaci představovat hrozbu?
