Americký server Verge zveřejnil rozhovor se známým astrofyzikem, autorem mnoha publikací o kosmu a popularizátorem vědy Neilem deGrassem Tysonem. Ne všechno se dá předpovídat, říká Tyson v poutavé konverzaci.
„Poté, co jsem zjistil, jak špatně jsem předpověděl přístroje budoucnosti, se už nesnažím nic předvídat. Jedno ale vím: jsou dva druhy předpovědí. Krátkodobé a dlouhodobé. U krátkodobých se zaměříte na to, co se odehrává nyní, a pokusíte se vytvořit představu, kterým směrem se vývoj bude ubírat. A to pouze na základě toho, co víte,“ říká Tyson.
Některé věci však předpovídat prostě nejde. „Vezměte si iPhone. Ten nevytvořili v laboratořích firmy Apple. Má dotykový displej a vidíte, ten vyvinuli díky grantu Národní vědecké nadace pro americkou Kongresovou knihovnu, respektive pro její program pro návštěvníky. IPhone umí určit, kde na planetě Zemi se zrovna nacházíte. Ani tohle nevynalezli v Applu, tady jde o GPS satelity řízené především vojáky. Jejich role je nyní komerční, jejich původní úloha však byla vojenská,“ dodává Tyson s tím, že Apple do satelitů nic neinvestoval, pouze je využívá ke svým službám.
Tyson se zamýšlí nad předpověďmi, jež nevyšly. Po dobytí Měsíce v roce 1969 zavládlo v Americe nadšení a optimismus, který však nepřinesl výsledky. Podle něj proto, že hnacím motorem přistání na Měsíci byla studená válka a soupeření USA se SSSR. „Buďme upřímní. Byla to studená válka, jež nás na Měsíc dostala,“ říká Tyson. Když soupeření ideologií zmizelo, kamsi se vypařil i drajv, s nímž lidé vzhlíželi k Marsu.
Tyson varuje, že je třeba odlišit sny od chimér. Podle něj existují tři hlavní důvody, proč ještě nějakou dobu lidé chodit běžně po Marsu nebudou a proč v programu zpočátku nebudou hrát roli privátní firmy, jak se obecně říká.
Je to příliš drahé. Je to velmi nebezpečné. A není to výdělečné.
Návratnost investic je v tomto případě klíčová. V oblasti důležitých objevů jsou to nejdříve vlády, které mohou na nebezpečné expedice utratit obrovské množství peněz bez naděje na návratnost. Na rozdíl od soukromých firem mohou vlády také riskovat životy lidí.
Platilo to už o cestě Kryštofa Kolumba do Ameriky, již také vypravili královna Isabela s králem Ferdinandem. Teprve dalších, obchodních cest se ujaly soukromé firmy, například holandská Východoindická společnost.
I SpaceX, soukromá společnost, se dnes zabývá dobře vyzkoušenou věcí: dopravou zásob na vesmírnou stanici. Na objevy a první přistání na Marsu nebudou mít soukromé firmy dost peněz a odvahy, míní Tyson.
Tyson se zabývá vznikem vesmíru, napsal několik publikací o náboženství a duchu vědy. Nyní se věnuje vztahu, který má člověk ke krajině, v níž žije.
„Víme, co všechno na té které hoře můžeme dělat, ale myslím, že o co nyní opravdu jde, je porozumět našemu místu – třeba té naší hoře – v rámci vesmíru,“ uzavírá Tyson.
