Které islamistické skupiny mohou útočit v Evropě? Vysvětluje náš analytik VILIAM BUCHERT | Reflex.cz
reklama
nahoru

Které islamistické skupiny mohou útočit v Evropě? Vysvětluje náš analytik VILIAM BUCHERT

Viliam Buchert14. listopadu 2015 • 11:35
Které islamistické skupiny mohou útočit v Evropě? Vysvětluje náš analytik VILIAM BUCHERT
Teroristické útoky v Paříži
• foto: 
ČTK

Podívejme se na největší a nejsilnější islamistické organizace, z nichž některé vedou svatovou válku proti západní civilizaci a používají teroristické metody.

reklama

Islámský stát. Je pro nás nebezpečný především tím, že v míře do těchto dob neznámé, jsou v jeho řadách bojovníci s evropskými pasy. Odhadem je těchto „Evropanů“ několik tisíc, někteří z nich se už mezitím vrátili na starý kontinent. Na rozdíl od jiných organizací má IS i své „pobočky“ v jiných státech, než je Sýrie a Irák, kde ovládá i rozsáhlá území. Za nedávnou katastrofou ruského letadla na Sinaji, při které zahynulo 224 lidí, by mohla stát Provincie Sinaj, což je afilace Islámského státu. V Libyi extrémisté z IS ovládají pobřežní město Syrta a okolí a stojí za březnovým útokem na ropné pole Al-Ghání. Tam zavraždili desítku lidí a kromě jiných unesli Čecha Pavla Hrůzu, o jehož osudu naše veřejnost stále nic neví. Ve válce s IS je tak přímo i Česká republika. Islámský stát má přes své zradikalizované a indoktrinované příznivce podporu tisíců lidí také ve Velké Británii, Belgii, Francii, Německu i dalších evropských státech. To představuje nebezpečí pro Evropu, zejména kvůli možným teroristickým útokům. IS vede zdatně džihád i na poli propagandistickém a umně využívá moderní technologie, včetně internetu a sociálních sítí. Je tak přitažlivý především pro mladší lidi.   

Al-Káida. Skupina, vedená kdysi Usámou bin Ládinem, prošla v posledních letech obdobím štěpení a rozporů, doba její největší síly a „slávy“ je podle všeho pryč. To neznamená, že není nebezpečná, ale její někdejší členové jsou roztroušeni v desítkách menších skupin pod jinými názvy. Její operační schopnost je dnes menší než u Islámského státu. Její jednotlivci mohou zaútočit i v Evropě a důsledky její někdejší síly pociťuje spíš Sýrie, Irák, Jemen, Somálsko či Afghánistán.

Tálibán. Toto islamistické fundamentalistické hnutí se na teroristické útoky zaměřuje velice často a dokáže se dobře infiltrovat i do prostředí svých protivníků, kde pak udeří. Protože se ale snaží ovládnout Afghánistán, atentáty většinou provádí tam či v sousedním Pákistánu. Zajímavé je, že na některých místech Afghánistánu mu začínají konkurovat skupiny hlásící se právě k Islámskému státu.

Hamás. Palestinské hnutí ovládající jak vojensky, tak politicky pásmo Gazy, je rájem pro teroristy. To, že s ním někteří evropští politici jednají, je nebezpečné a nezodpovědné. Hamás se zaměřuje na útoky na Izrael. Kromě sebevražedných misí používá především rakety. Je ovšem pod silným tlakem – Izrael postavil na svých hranicích velmi účinnou obrannou bariéru (doslova obrovský plot s mnoha zabezpečovacími prvky) a tunely Hamásu, kterými se pašovalo všechno včetně zbraní z egyptského Sinaje do Gazy, postupně zasypává egyptská vláda. Jeho útok v Evropě je spíše nepravděpodobný.

Hizballáh. Libanonské politické (dnes v této zemi velmi silné) a vojenské hnutí se v posledních letech zcela soustředilo na Libanon a Sýrii, kde pomáhá diktátorovi Bašáru Asadovi. Terorismu se samozřejmě nezřeklo, ale spíše se dá předpokládat, že útoky nebude provozovat v Evropě.

Muslimské bratrstvo. Původně egyptské hnutí, které dokonce vyhrálo po revoluci legálně volby a mělo i svého prezidenta. Toho ale svrhla egyptská vojenská junta. Bratrstvo si buduje mohutné odnože v arabském světě a převažuje v něm dnes spíše snaha o politická řešení. „Jeho“ Al-Nahda vyhrála volby v Tunisku, silné je v Jordánsku, podporu má v Turecku. Neobyčejně vysoká je jeho podpora u lékařů či učitelů v Egyptě, kde provozuje i nemocnice, školy, charitativní a sociální instituce. Jeho malá část tíhne pořád k terorismu, ale jen v Egyptě.

Čečenské organizace. Čečenci jsou největší skupinou cizinců, kteří bojují (a podle zpráv velmi zdatně) na straně Islámského státu v Sýrii. Organizují často i teroristické útoky především na území Ruské federace.

Další skupiny. Malých islamistických radikálních skupin existuje ve světě dalších několik stovek. I v Evropě. Německé tajné služby například tvrdí, že u našich sousedů žije kolem 8000 salafistů, tedy těch nejradikálnějších vyznavačů islámu, kteří prosazují nastolení práva šaría i v Evropě. Zda by se ale někdo z nich odhodlal spáchat také atentát, není jisté.

Teroristické útoky v PařížiTeroristické útoky v Paříži

Co chtějí a kdo je financuje

Co ale spojuje úplně všechny muslimské extrémisty, je ortodoxní pojímání svého náboženství a jejich snaha nastolit na celém světě vládu islámu.

Jednou ze zásadních otázek pak je, kdo radikální islamistické skupiny financuje. Žijí z únosů, loupeží, pašování, prodeje drog, ale na některých územích, které ovládají, vybírají i daně. Často je podporují otevřeně i skrytě bohaté arabské státy. Největšími sponzory jsou v tomto směru Saúdská Arábie, Katar či Spojené arabské emiráty. Tedy všechno v jistém smyslu spojenci Západu. Zaútočí ale nějaká západní velmoc na Rijád, saúdskoarabskou metropoli, z které je různými kanály šířena nenávist o našem systému demokracie? Dovolil by si někdo bombardovat tohoto největšího producenta a exportéra ropy na světě? Nikoli.

Podobné útoky, jako ty páteční v Paříži, proto můžeme dál očekávat.



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama