Další příběh muže bez paměti. Za vše může porucha DAP | Reflex.cz
reklama
nahoru

Další příběh muže bez paměti. Za vše může porucha DAP

Jiří X. Doležal 4. listopadu 2015 • 18:00
Další příběh muže bez paměti. Za vše může porucha DAP
Pan Václav Vlk je bez ohledu na paměť úspěšný spisovatel
• foto: 
Honza Mudra

Po příběhu “muže bez paměti” pana Konopy v novém Reflexu přinášíme další podobný případ muže, který v průběhu života přišel o část paměti. Tentokrát je to příběh Václava Vlka, úspěšného spisovatele. Renomovaný lékař, profesor Jiří Neuwirth v Reflexu vysvětlil, jak k tomuto jevu, zvanému difuzní axonální poranění (DAP), dochází.

reklama

Vedoucí katedry radiologie IPVZ Jiří Neuwirth říká, že pacienti s tímto typem poranění trpí změnou osobnosti a různě velkou ztrátou paměti a byli dříve považováni za nemocné postižené psychicky podmíněným tzv  “postkomočním syndromem” a  posttraumatickou stresovou poruchou - tedy tak trochu za "blázny".

Mozek se při úrazu může poranit buď kontaktním mechanizmem – tedy že jeho povrch narazí na mozkové obaly nebo na lebku a dojde k jeho povrchovému zhmoždění – kontuzi. Anebo dojde k nekontaktnímu poranění výběžků nervových buněk axonů. Oficiální název toho typu poranění zní difuzní - rozprostřené - axonální poranění. K tomuto poranění může dojít i bez přímého nárazu na lebku. Může být způsobeno pouhou velmi prudkou změnou rychlosti pohybu a/nebo velmi rychlou rotací.

Axony jsou dlouhá nervová vlákna bílé hmoty mozkové, která propojují svými výbežky jednotlivé nervové buňky - neurony. Jejich poškození má závažné funkční následky. Nervové dráhy v mozku propojují jednotlivé části mozku, a vytvářejí v něm nesmírně složitou neurální síť a mimo jiné i zajišťují správné fungování dlouhodobé i krátkodobé paměti. Zkrátka, v každém lidském mozku je složitější síť, než je celosvětová síť Internetu.

Fyzikálně je příčinou zranění vzájemný pohyb nestejně těžkých částí mozku, který vede ke střižným zraněním různého stupně. Při úrazu se totiž jednotlivé části mozku "cukly" díky své různé hmotnosti různou setrvačnou silou. Nervová vlákna v mozku se tak buď zhmoždila, natrhla, nebo dokonce přetrhala. Vzhledem k tomu, že je zranění zvláště v lehčích formách rozptýlené, difuzní, často nebývá poranění lékaři vůbec odhaleno. Odhalí jej většinou až magnetická rezonance, méně často výpočetní tomografie a už vůbec ne zcela zbytečně prováděný rentgen hlavy. U různých pacientů jsou navíc klinické projevy DAP velmi různorodé. Porucha vědomí DAP však doprovází vždy. A funkční rozpojení různých částí mozku často vede ke kognitivním poruchám a k poruchám paměti.

U "difuzního axonálního poranění" může být bezvědomí velmi dlouhé. Často je delší než 24 hodin a může trvat dny nebo týdny, přestože na mozku nejsou při vyšetření výpočetní tomografiií žádné známky pohmoždění či otoku. Magnetická rezonance pak často v těchto případech prokáže velmi drobná tečkovitá krvácení na rozrahní šedé  a bílé mozkové hmoty  nebo krváceni v hlubokých mozkových strukturách a v nejtežších případech pak krvácení v mozkovém kmeni, který spojuje mozek s míchou.  Nemocní mohou mít trvalé defekty intelektových a kognitivních funkcí, paměti či změnu osobnosti různého stupně.

Jiří X. Doležal


Klíčová slova: václav vlkdappaměť



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama