Dosavadní způsob řešení migrační krize, kdy země na takzvané balkánské migrační trase uprchlíky jen přes své území posílaly dál na západ Evropy, musí skončit. To je výsledek nočního summitu lídrů EU a států nejvíce postižených zasažených migrací.
"Jedinou cestou, jak obnovit pořádek, je v nynější situaci zpomalení nekontrolovaného toku lidí," zdůraznil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Nyní výrazně postižené Slovinsko podle něj ještě do týdne dostane pomoc ve formě 400 policistů.
Příchod běženců do Evropy ovšem vůbec nepolevuje, spíše naopak. Do Řecka dorazilo za pět dní do poloviny uplynulého týdne rekordních 48.000 migrantů, což je podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) letos největší týdenní přírůstek. Počet uprchlíků v posledních dnech výrazně stoupl: na řecké ostrovy denně přijíždí 10.000 lidí, což je více než během léta, kdy bylo počasí pro plavbu mnohem příznivější.
Podle noční dohody Řecko do konce roku zvýší své přijímací kapacity na 30.000 míst, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zajistí poté s finanční podporou zemí EU dalších 20.000 míst. Stejný počet, tedy 50.000 míst, by měl být vytvořen také na balkánské trase jako takové.
Významným krokem má být systém, jakým spolu budou vlády zemí na balkánské trase své kroky koordinovat. "Musí přestat divoké přecházení hranic. Země se budou informovat například o intenzitě migračního proudu," vysvětlil Juncker novinářům. Jeden z bodů plánu uvádí, že země budou migranty od pohybu směrem k dalším hranicím přímo odrazovat, pokud o přesunu nebude informována vláda následujícího státu.
Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres věc spojil s předpokládanou redistribucí uprchlíků mezi členské země Evropské unie, kterou by prý rád viděl jako trvalý mechanismus. "Cílem je vytvořit takový systém, aby ti, kdo mají nárok na ochranu v Evropě, se nemuseli vydávat do rukou pašeráků," podotkl.
Německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že řecký závazek zvýšit přijímací kapacity umožní reálný start přerozdělování dohodnutých 160 000 uprchlíků podle kvót napříč EU. Česko a některé další země tento postup odmítaly, v září však byly přehlasovány. "Bude to významný krok směrem ke zvládnutí situace a také spravedlivějšímu rozdělení zátěže," podotkla německá kancléřka.
Závěry schůzky zdůrazňují potřebu vracet zpět ty migranty, kteří v EU nárok na mezinárodní ochranu mít nebudou. Státy mají údajně také právo odmítnout vstup na své území občanům třetích zemí, kteří si nepřejí v dotyčném státu požádat o mezinárodní ochranu.
