Na švýcarskou kliniku, kde je možná tzv. asistovaná sebevražda, přijela pětasedmdesátiletá zdravotní sestra z Velké Británie. Nebyla smrtelně nemocná. Bála se stárnutí a toho, co ji čeká. Nechtěla zažít nedůstojnost stárnutí, a tak se rozhodla zemřít. Asistovanou sebevraždu podstoupila 21. července.
Příběh Gill Pharough zmapoval The Washington Post a také britská BBC. Manžel zesnulé Gill se v televizi otevřeně rozhovořil o důvodech, které jeho ženu vedly k asistované sebevraždě. „Poslední dva roky vlastně jen ležela u televize a spala. I když byla dříve aktivní, teď pořád říkala, že je z každé činnosti hned unavená. Pamatuji si, jak jednou šla na zahradu dělat běžné práce. Vrátila se asi po patnácti minutách, a řekla, že je vyčerpaná. Také špatně slyšela, takže se nemohla aktivně zapojovat do konverzace,“ popsal pro BBC její o pět let mladší dlouholetý partner, který ženu doprovázel do švýcarské Basileje, kde zemřela.
V britské BBC promluvila i dcera zesnulé Gill. Moderátor se jí ptal, zda nechtěla zvrátit úmysly své matky. „Moje role byla podpořit ji,“ odpověděla dcera, která celou situaci popsala jako velmi traumatizující zážitek.
Rodina zdravotní sestry byla s jejím rozhodnutím seznámená předem – to jim dalo čas se se svou matkou a partnerkou rozloučit. Že je celá situace velmi traumatizující, se shodli všichni. Partner Gill upozornil, že kdyby byla ve Velké Británii možnost, aby bylo nemohoucím a např. paralyzovaným nemocným umožněno ukončit svůj život v okamžiku, kdy už o sobě nejsou schopni rozhodovat sami , zřejmě by se Gill rozhodla jinak. To však současné britské zákony neumožňují. Její obava z vlastní nemohoucnosti a důsledků stáří ji tak přiměla až k asistované sebevraždě.
