Příbuzní obětí zříceného letadla

Příbuzní obětí zříceného letadla Zdroj: ČTK

Jak odškodnit lidi po havárii letadla. Za ztrátu života je to minimálně 3,9 milionu

V poslední době došlo k několika haváriím civilních letadel, která vyvolala i otázky o odškodnění. Jak totiž kompenzovat ztráty když zmizelo malajsijské letadlo, nebo když další sestřelili separatisté na Ukrajině, či když s ním německý pilot narazí do hory, jak jsme to viděli před několika týdny ve Francii.

Podstatným právním předpisem oblasti letecké dopravy je Montrealská úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě, která je závazná pro všechny státy, jimiž byla přijata. Tento předpis obsahuje samostatnou úpravu odpovědnosti leteckého dopravce za škodu při usmrcení či zranění cestujících během letecké přepravy. Montrealská úmluva je také součástí českého právního řádu. „Mimo letecká neštěstí úmluva upravuje i další ožehavé problémy, které mohou cestující v oblasti letecké přepravy potkat, např. zpoždění letu či ztráta nebo zničení zavazadel.“ doplňuje Eva Jurčíková ze společnosti Vaše nároky.cz

Díky Montrealské úmluvě mohou pozůstalí obětí havárii po leteckém dopravci požadovat odškodnění. Úmluva určuje, v jaké výši musí být odškodnění vyplaceno a kdy se společnost nemůže vymlouvat na pochybení třetí strany. Pozůstalí se však prvotně o svůj nárok musí přihlásit. Je sice pravděpodobné, že v rámci zachování si dobrého jména bude letecká společnost vyplácet odškodnění automaticky, nelze na to však spoléhat.

Poškození mohou podat žalobu o náhradu škody způsobené usmrcením nebo zraněním cestujícího buď v místě sídla společnosti, nebo také u soudu státu, ve kterém měl trvalé bydliště usmrcený cestující. Podrobnější úpravu ohledně dalších možností volby státu soudu stanovuje přímo Montrealská úmluva. „V podstatě lze říci, že si žalobce může zvolit, ke kterému z výše zmíněných soudů žalobu podá, tudíž kterým právem se bude, v záležitostech neupravených Montrealskou úmluvou, případný soudní proces řídit.“ vysvětluje expertka Jurčíková.

Jak již bylo naznačeno výše, Montrealská úmluva stanovuje peněžní hranici, do které musí dopravce pozůstalým nahradit skutečně vzniklou škodu a nemůže se zbavit odpovědnosti, to znamená, že se nemůže vymlouvat na třetí stranu. Hranice je na každého cestujícího 113 100 jednotek zvláštních práv čerpání, což dnes odpovídá částce asi 3,9 milionu korun. Pokud tedy vzniklé škody nepřesáhnou tuto částku, dopravce musí odškodnění zaplatit (pokud je například přiznáno soudem) v plné výši a bez jakýchkoliv výmluv.

Bude-li přiznáno odškodnění vyšší než 3,9 milionu korun, musí sice dopravce také plnit bez ohledu na své zavinění, ale pouze právě do výše stanovené hranice a ke zbytku částky se může zprostit odpovědnosti. Dopravce vyšší částku hradit nemusí, prokáže-li, že ke škodě nedošlo výhradně nedbalostí nebo protiprávním činem.

V každém případě je třeba určit, co bylo příčinou pádu letadla, tj. musí proběhnout vyšetřování příslušným úřadem/ústavem, který se zabývá zjišťováním příčin leteckých nehod. Neukončení takového vyšetřování může brzdit jakékoliv nároky na odškodnění ze strany rodin pozůstalých. Pokud letecký dopravce prokáže, že škoda byla způsobena cestujícím, za kterého je škoda požadována, zprostí se své odpovědnosti vůči tomuto cestujícímu zcela, a to bez ohledu na výše jmenované limity.