Česká republika se zavázala k přijetí eura v přístupové smlouvě k Evropské unii. Takže v podstatě by se měl řešit pouze termín a vhodné načasování, aby to bylo pro zemi výhodné. Jenže průzkumy ukazují, že zavedení společné měny si naprostá většina lidí zatím nepřeje. Bylo by tedy možné změnit situaci referendem?
Proti zavedení eura je 85 procent Čechů. Postoj lidí k přijetí společné evropské měny se během posledních dvou let přitom příliš nezměnil. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos pro ekonomické Fórum Zlaté koruny. V říjnu 2013 bylo proti zavedení eura 87 procent lidí.
Pro urychlené zahájení příprav na přijetí eura se v průzkumu vyslovilo 12 procent lidí, zatímco před dvěma roky to bylo sedm procent lidí. Nejméně negativní jsou k přijetí eura vysokoškoláci, vyplývá z průzkumu. Provedla jej společnost Ipsos na počátku dubna mezi 1000 respondenty z celého Česka.
Podle socialistického premiéra Bohuslava Sobotky je nejbližší možný termín pro vstup Česka do eurozóny v roce 2020. Na stanovení takového termínu ale podle předsedy vlády v koalici neexistuje žádná shoda. Přijetí eura dlouhodobě podporuje také prezident Miloš Zeman, na schůzce s ním se Sobotka počátkem dubna shodli na potřebě zintenzivnit o tomto tématu debatu. Zeman by chtěl ještě dřívější zavedení společné evropské měny.
Během jara by se tak k tématu vstupu do eurozóny měl Zeman a Sobotka sejít s ministrem financí Andrejem Babišem, guvernérem České národní banky Miroslavem Singerem a členem bankovní rady ČNB Jiřím Rusnokem, kterého Zeman plánuje příští rok jmenovat na Singerovo místo.
Česko podobně jako ostatní unijní státy v přístupové smlouvě přislíbilo euro přijmout. Zatím ale Česká republika není ani součástí systému směnných kurzů označovaného jako ERM II, v němž musí země být před zavedením společné měny nejméně dva roky. Z toho vyplývá, že skutečné zavedení eura je pořád ještě otázkou minimálně několika let.
