Řecký premiér Alexis Tsipras

Řecký premiér Alexis Tsipras Zdroj: EPA/Yoan Valat

Řecku už dochází peníze i na platy a důchody, pomoci mu má Rusko

Řecká vláda musí využít posledních zbytků hotovostních rezerv, aby byla schopna na konci tohoto měsíce vyplatit důchody a mzdy státních zaměstnanců. Agentuře Reuters to v pátek sdělil nejmenovaný vysoký činitel řeckého ministerstva financí, úřad pak ale tuto informaci popřel. Jenže podle ekonomů se situace v Řecku pořád zhoršuje.

Evropská centrální banka (ECB) podle dalších zdrojů zkoumá scénář, kdy by řecká vláda po státním bankrotu začala vyplácet státním zaměstnancům namísto eur dlužní úpisy, čímž by v zemi v podstatě vznikla paralelní měna.

 

Zemi, které hrozí bankrot, se přitom začátkem příštího týdne chystá podepsat s Ruskem smlouvu v hodnotě několika miliard eur. Kontrakt se má týkat plynovodu Turkish Stream, kterým přes Turecko a Řecko do Evropy poteče ruský plyn. Atény peníze údajn ě dostanou formou zálohy. Podle Spiegel Online, který jako první informaci zveřejnil, se hovoří o třech až pěti miliardách eur (asi 82 až 137 miliard korun).

Samotné vládě má dojít hotovost po 20. dubnu, od různých státních fondů a organizací si ale ještě bude moci půjčit poslední dvě miliardy eur (55 miliard Kč). Vláda si už několik měsíců vypomáhá krátkodobými půjčkami od státních institucí a využívá například rezerv aténského metra, úřadu práce, fondu pro sanaci bank, a dokonce i evropských zemědělských dotací pro řecké farmáře.

Pro poslední hotovostní rezervy si vláda údajně může jít do několika penzijních fondů a regionální správy. "Je to poslední zbytek hotovosti, kterou řecký stát má," řekl činitel, který si nepřál být jmenován.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu dostalo ve dvou kolech slíbeno celkem 240 miliard eur (asi 6,6 bilionu Kč). Země už od února tohoto roku jedná s mezinárodními věřiteli o uvolnění posledních 7,2 miliardy eur z druhého záchranného balíku, vláda ale musí nejprve předložit program reforem. Zatím však nepřišla s ničím, co by věřitelé považovali za přijatelné.

Pokud se Řecko v brzké době s věřiteli nedohodne, už mu zřejmě nezbudou peníze na další splátku dluhu u MMF. Do 12. května musí fondu uhradit 950 milionů eur a pravidelné daňové příjmy na to vládě stačit nebudou.

Řecko letos musí Mezinárodnímu měnovému fondu z prvního záchranného balíku z roku 2010 splatit celkem přes devět miliard eur (přes 247 miliard Kč). Atény minulý týden uhradily fondu dluh kolem 450 milionů eur, už tehdy ale někteří členové vlády tuto splátku vzhledem ke zhoršeným finančním možnostem země zpochybňovali. Řečtí činitelé sice neustále zdůrazňují, že s vyhlášením platební neschopnosti se rozhodně nepočítá, premiér Alexis Tsipras ale v nedávném dopise německé kancléřce Angele Merkelové uvedl, že platby mezd a důchodů budou mít vždy přednost před splácením dluhů.

Kdyby Atény skutečně daly přednost domácím platbám a nesplatily by včas dluh vůči MMF, musela by ECB zastavit přísun eur do řeckých bank.

Podle expertů z ECB by takový scénář mohl ohrozit budoucnost Řecka v eurozóně. Odhadují, že vládní úpisy by mohlo místo eur dostávat až 30 procent Řeků. Z kurzu, v němž by se tyto papíry směňovaly za eura, by pak podle některých ekonomů mohl vzejít zárodek hodnoty staronové řecké měny.

Podle expertů ECB by to znamenalo v podstatě "Grexit" (odchod Řecka z eurozóny), protože takový systém by v rámci společné měny nemohl fungovat. "V podstatě by tím byli venku (z eurozóny)," řekl jeden z expertů.