Film Americký sniper rozdělil USA: Diváci ho milují, intelektuálům se hnusí. Teď je v Česku | Reflex.cz
reklama
nahoru

Film Americký sniper rozdělil USA: Diváci ho milují, intelektuálům se hnusí. Teď je v Česku

Ota Ulč9. března 2015 • 18:00
Film Americký sniper rozdělil USA: Diváci ho milují, intelektuálům se hnusí. Teď je v Česku
Americký sniper
• foto: 
americansnipermovie.com

Ameriku již několik měsíců rozděluje film Clinta Eastwooda Americký sniper, který popisuje válku v Iráku a její důsledky pro vojáky. Jen v USA zaznamenal tržby 337 miliónů dolarů a diváci ho chválí. Jenže část intelektuálů se otřásá hnusem. Dílo prý chválí zabíjení. Minulý čtvrtek vstoupil film do českých kin. Co tedy ve Spojených státech způsobil? A jsou podobné reakce možné i u nás?

reklama

Američtí filmoví magnáti s Americkým sniperem absolvovali nemilou zkušenost, jež se dá nejlépe vyjádřit obojakým slovem ambivalencerozpornost čehosi sladkokyselého. Finančně film zabodoval, avšak ideologicky, z politicky korektního hlediska, je to podle některých naprosto potupné minus.

Co se stalo?

Konečně někdo ukázal pravdu

Film Clinta Eastwooda, nijak zvlášť pokrokového producenta a režiséra, jen za první týden svého promítání vydělal 90 miliónů dolarů. Američané se na něj jen hrnuli. Přitom jde o výtvor s válečnou tematikou, v němž se vlasti nelaje, naopak hlavní představitelé se prezentují jako odvážní stateční patrioti. Takováto provokace!

„Obama není trapný, celá země je trapná,“ vyjádřil své rozhořčení hollywoodský producent a Obamův finanční mecenáš Harvey Weinstein. Rovněž je citován filmař Michael Moore, multimilionář se značně vepřovou vizáží, který tvrdí, že „naším národním obyčejem je zabíjení. V Americe jsme započali s genocidou, pak jsme vybudovali otroctví, se zabíjením stále pokračujeme, takoví my jsme...“

Už ty řeči známe

Rovněž jsme prý rasističtí agresoři. Ve Vietnamu to byla válka bělošských rasistů, takto to kdysi oznamovala hollywoodská hvězda Jane Fondová. V době války ve Vietnamu se tato bojovnice za světový mír zvlášť vyznamenávala. S delegací „mírových aktivistů“ několikrát přiletěla do komunistické Hanoje k vděčným hostitelům. Fotografům ze světových médií pózovala u protileteckých baterií připravených zasáhnout americké vzdušné „piráty“. O sestřelených zajatých Američanech se zásadně vyjadřovala jako o válečných zločincích. Ti se tam zatím snažili přežít hrůzy věznění. Pilot Jerry Driscoll po letech vypovídal, jak ho vytáhli ze smrduté kobky, očistili, nakrmili a dostal od Vietnamců rozkaz ujistit slavnou Fondovou, jakého náramně humánního zacházení se mu dostává. Jenže on jí plivl do tváře, za což byl zmlácen. V bezvědomí ho odtáhli, podařilo se mu však přežít, byť s permanentními následky.

Denunciantky Fondové se ale v Americe nikdo nedotkl, nic alespoň trošku nepříjemného ji nepostihlo. Naopak, dostalo se jí jmenování mezi 100 nejvlivnějších, nejznamenitějších žen století.

„Uškrtit takovou bestii!“ marně jsem bažil. Vietnamská válka byla ta jediná Američany kdy prohraná, jenže k debaklu nedošlo na bojišti, ale na domácí půdě, v médiích, v intelektuálních kruzích.

Svět se však změnil. Studenou válku nahradila éra svým destruktivním potenciálem ještě závažnější. Máme islám, zcela jinačí sortu fanatiků. V New Yorku se nám letadly trefili do mrakodrapů, přemnohé se změnilo, zcela jiné karty jsou rozdány. Nikdo není nucen chopit se zbraně a sloužit vlasti, takové povinnosti již dlouho není, na vojáky se přesto neplive, získávají na respektu a popularitě, nejeden umírá v hanebných dálavách. S výjimkou politicky ultrakorektních kruhů patriotismus, pocit vlastenectví, přestal být naštěstí něčím zcela ostudným. I Hollywood to postřehl.

Co udělal Eastwood

Tvůrcem-pachatelem filmu Americký sniper je Clint Eastwood, jenž se v roce 2012 podle mnoha intelektuálů provinil svými sympatiemi pro republikána Romneyho, Obamova rivala. Eastwoodovi vůbec nepomohla jeho opozice proti válce v Iráku a jeho pochyby o oprávněnosti invaze do Afghánistánu.

Dosavadní reakce amerických diváků na Amerického snipera je ale jasná: Dostal známku výtečnou. Je to také důkladně uštědřená facka na mravně popuzené tváři politicky korektních estétů, co se v životě nepotkali s jednoduchým, nábožensky založeným americkým patriotem, převážně konzervativcem, který se za svou vlast nestydí. Takové typy vskutku ještě nevymřely, mezi ně patřil i Texasan Chris Kyle, veterán příslušníků elitních námořních jednotek SEALs. Válečný hrdina, hlavní postava filmu, jenž byl čtyřikrát nasazen v islámském nebezpečném terénu.

Bill Maher, významná televizní osobnost, ho charakterizuje jako vlastence-psychopata. Však on sám by nikdy nikoho nezabil, takovou odpovědnost přenechává psychopatům Kyleho kalibru, aby ho v případě potřeby před nepřítelem ochránili. A Kyle se v onom nebezpečném terénu zasloužil celkem o 162 smrtelných zásahů. Z nich se nijak neraduje, ovšem představa, že tím zachránil nejeden život svých spolubojovníků, ho těšila velice. Byla ale postižena vědomím, že osud mnohým kamarádům nedovolil, aby se toho dožili. Podíleli se na společném životě, vytvářely se mezi nimi vztahy s ochotou pro toho druhého maximálně riskovat. Ve filmu jsem přitom ale nepostřehl okamžik slasti ze zabíjení, jak tvrdí kritici díla.

Film se sice divákům velmi líbil, vydělal plno peněz, jenže sympatie hollywoodského pokrokového establishmentu si nezískal, jak bylo prokázáno při udělování Oscarů.

Hlavní hrdina, Chris Kyle, již nežije. Nepadl na bojišti, nebyl zasažen kulkou nepřátelského odstřelovače, ale doma, v Americe, psychicky postiženým veteránem ve vlastních řadách. Bývalý příslušník námořní pěchoty Eddie Ray Routh ho zastřelil.

Uplynuly dva roky, než došlo k soudnímu procesu, jenž trval pouhé dva týdny. Obviněný nepopíral svůj čin, jeho advokáti, věrni svému povolání „lhářů k pronajmutí“, prosazovali osvobozující rozsudek z důvodu nepříčetnosti. V únoru však texaský soud vynesl rozsudek doživotní „without parole“ , bez možnosti předčasného propuštění.

Americký sniper, který ukázal hrdost mnoha Američanů na svoji vlast a odhodlání postavit se i za cenu ztráty života nepříteli, má tak další vyústění…

Ota Ulč (84) je českoamerický spisovatel a politolog. Žije v americkém Binghamtonu. Vystudoval práva na pražské Univerzitě Karlově, v roce 1959 emigroval z komunistického Československa. V USA vystudoval politologii na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a na univerzitě v Binghamtonu učil předmět Comparative Governments. Je autorem mnoha populárních knih (například cestopisů a knih reportáží) i odborných publikací.

 

 

Ota Ulč


Klíčová slova: ota ulč



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama