Za zdravotní i věcnou újmu způsobenou pádem na chodníku v důsledku jeho špatného stavu má poškozený občan nárok na odškodnění ze strany majitele komunikace, kterým je zpravidla obec. Ty ovšem nároky poškozených nechtějí uznávat. Více než 75 procent žádostí o odškodnění tak končí až u soudu. Jak ale správně postupovat? Poradíme vám.
Soudy se naštěstí v těchto případech většinou kloní na stranu zraněných občanů. Průměrně jim přiznávají odškodnění ve výši 33 tisíc korun. Vyplývá to z databáze společnosti Vaše nároky.cz, která se případům kompenzací věnuje.
„V předžalobní fázi se nám daří řešit jen minimum případů. Obce se totiž obvykle snaží zprostit své odpovědnosti a spoléhají na to, že občané na náležitou finanční kompenzaci raději rezignují, než aby se soudili,“ uvádí právník Petr Novák z Vaše nároky.cz a dodává: „My ale našim klientům radíme, aby to nevzdávali. Ve více než 75 procentech případů nastupuje soudní řízení a zatím bylo pokaždé uspěšné.“
Poškození občané nárokují nejčastěji kompenzaci za bolestné a náklady spojené s léčením, například za pobyt v nemocnici, léky či jízdné do zdravotnického zařízení. Průměrná výše odškodnění se v těchto případech pohybuje kolem 33 tisíc korun. Kromě toho mohou požadovat také odškodnění za ztížení společenského uplatnění, k čemuž dochází v případě trvalých následků.
Dále mohou žádat i kompenzaci nákladů spojených s péčí o svou osobu a domácnost, náhradu věcné škody, pokud by si při pádu zničili oblečení nebo třeba hodinky, a v neposlední řadě náhradu ztráty na výdělku, jestliže kvůli úrazu zůstali v pracovní neschopnosti. Odškodnění se potom může vyšplhat i na částky v řádu vyšších desítek či dokonce statisíců korun.
Základním předpokladem úspěšného uplatňování nároku poškozeného je ale dostatek důkazů. Ty by si měl poškozený začít zajišťovat nejlépe bezprostředně poté, co se mu úraz přihodí. „V první řadě by si měl zaznamenat, kdy a kde přesně k úrazu došlo, jaké byly v té době povětrnostní podmínky a v jakém stavu byla daná komunikace. Dále je vhodné zajistit také fotodokumentaci místa nehody a vzít si kontakt na případné svědky události,“ doporučuje Petr Novák. Následně by si měl poškozený pečlivě uschovat lékařské zprávy a účtenky za veškeré výdaje, které mu v souvislosti s úrazem vznikly. V případě pracovní neschopnosti je potřeba vyžádat si u zaměstnavatele také potvrzení o ztrátě výdělku.
Obce se mohou své odpovědnosti zprostit pouze v ojedinělých případech. Nejčastěji se o to snaží argumentací, že závada ve schůdnosti musela být pro chodce předvídatelná, on jí ovšem nepřizpůsobil svou chůzi. „Tento argument obecně nedává úplně smysl, protože téměř každý chodec přizpůsobí svou chůzi náledí nebo jiným nástrahám, určitě totiž nechce spadnout a způsobit si úraz. Ve výjimečných případech s ním však obce skutečně mohou uspět, například pokud by chodec vyrazil na náledí v botách na jehlovém podpatku,“ tvrdí právník.
Dále by se obce své odpovědnosti mohly zprostit také tehdy, pokud by prokázaly, že nebylo v mezích jejich možností závadu ve schůdnosti odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit. V případě závad způsobených povětrnostními podmínkami jako sníh a náledí na to ovšem obvykle mají stanovený přesný časový limit v řádu několika hodin od hlášené meteorologické změny.
„Pokud ale přes noc napadne sníh a chodník ani odpoledne nebude ošetřený, není možné nárok poškozeného na finanční kompenzaci zpochybňovat,“ uzavírá Petr Novák.
