Doněck, východní Ukrajina

Doněck, východní Ukrajina Zdroj: Stanislav Krupař

Příměří na východě Ukrajiny se podle obou stran dodržuje. Incidenty jsou jen ojedinělé

Příměří vyhlášené v noci na východě Ukrajiny se podle obou znepřátelených stran "vcelku" dodržuje, občasné incidenty propukají v okolí Debalceve a na západě Luhanské oblasti. Vyplývá to z informací ukrajinské armády a velitelů povstaleckých jednotek. Oběti na životech hlášeny nejsou.

Separatisté asi tři hodiny po vyhlášení klidu zbraní obvinili vládní vojska z ostřelování povstaleckých pozic u strategické železniční křižovatky Debalceve, kde je v obklíčení několik tisíc ukrajinských vojáků. Armáda prý vedla palbu z děl a minometů.

Mluvčí ukrajinského generálního štábu Vladyslav Selezňov na Facebooku napsal, že vzbouřenci ostřelovali třikrát obec Černuchyne, která leží několik kilometrů východně od Debalceve. Pod palbou separatistů byla rovněž několikrát vesnice Zolote, která leží asi 65 kilometrů západně od Luhansku.

Podle Selezňova příměří porušovaly povstalecké oddíly, které nejsou podřízené velení "lidových republik". Palba byla občasná a lokální, žádné lidské oběti si nevyžádala. Ukrajinské jednotky prý na ostřelování nereagovaly.

Na webových stránkách ukrajinské Národní gardy se v noci objevilo bojovné prohlášení vůdce pravicových radikálů Dmytra Jaroše. Šéf ukrajinských ultranacionalistů v něm napsal, že jeho dva bojové prapory bojující na Donbasu klid zbraní dodržovat nebudou. Zakrátko ale Jarošovo prohlášení z webových stránek zmizelo, napsala agentura Interfax.

Prohlášení k zastavení palby vydala v noci i kyjevská prezidentská kancelář. Mluvčí Svjatoslav Ceholko v něm napsal, že na hodnocení klidu zbraní je zatím brzy. "První hodiny jsou velmi důležité. Spolu s vojáky proto situaci bedlivě sledujeme," uvedl mluvčí.

Prezident Petro Porošenko o půlnoci kyjevského času vydal vládním jednotkám rozkaz, aby ukončily palbu, jak bylo dohodnuto. V sobotu slíbili dodržovat příměří i rebelové.

Příměří dojednané ve čtvrtek na summitu Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie v Minsku předpokládá mimo jiné vytvoření neutrální "nárazníkové zóny" a stažení těžkých zbraní, jejichž nasazení si vyžádalo velkou část z více než 5000 obětí konfliktu. Ten vyvolal nejhorší krizi ve vztazích mezi Ruskem a Západem od konce studené války.