Obsadí Rusko Ukrajinu? Máme se připravit na pět dolarů za galon benzinu? Bude mít Írán v létě jaderné zbraně? To všechno byly prognózy na počátku roku 2014. Odpovídali známí experti na mezinárodní vztahy. Odpovědi se zapíší do historie výroků, které byly nakonec usvědčeny z omylu.
Předpovědi blízké budoucnosti jsou velmi nevděčné. Když se dělá na prognóza navždy (letadla těžší vzduchu nikdy nebudou létat), nebo na půl století (ropa dojde do dvaceti let, bude nová doba ledová, přijde globální oteplování, asijské země nikdy nevybudují kapitalismus kvůli své mentalitě, asijská mentalita je příznivá výkonnému kapitalismu, atd.), je to ještě dobré. Zjištění, jestli je řečené pravda, se nedočkáme nikdy, nebo v době, kdy se na mluvčího už třeba zapomene, nebo se bude moci vymluvit na nečekané okolnosti.
Odhadovat na rok dopředu je však vyběhnutí na hodně křehký led. Ani odhad dění na Ukrajině se expertům loni moc nevyvedl. Server New Republic se tomu nedávno věnoval. Známý britský časopis The Economist ve své tradiční ročence na rok 2015 napsal, že některé předpovědi se nepodařily, protože dění se vyvíjelo „příliš rychle a nečekaně“. No bodejť…
Rusové nikdy nevpadnou na Ukrajinu
Do konce února to, co začalo jako protivládní protesty v Kyjevě, přešlo do násilných střetů mezi demonstranty a policií a celá politická struktura Ukrajiny se začala hroutit. I přesto většina špičkových odborníků na mezinárodní vztahy ve Spojených státech zůstala přesvědčena, že Rusko by nikdy nebylo tak drzé, aby se pokusilo zasáhnout vojensky.
Průzkumníci institutu Teaching, Research & International Policy (TRIP) na College of William & Mary v únoru minulého roku požádali více než 2000 odborníků na mezinárodní vztahy, aby odpověděli, zda si myslí, že Rusko by mohlo poslat vojáky na Ukrajinu. Z 908 těch, kteří odpověděli, méně než 14 procent uvedlo, že věří v použití ruské vojenské síly. Většina, 57 procent, uvedla, že Rusko se nezapojí a zbytek řekl, že si není jistý.
Průzkum TRIP ještě ani nebyl zveřejněn a první Rusové v kuklách už obsazovali instituce na (tehdy ukrajinském) Krym. Putin potřeboval ještě týdny na to, aby přiznal zapojení Ruska, ale pak už zorganizoval demonstrativní referendum a poloostrov připojil.
Zákonodárci ve Washingtonu byli ruskou agresí také zaskočeni a Kongres se začal zajímat, proč region mohl explodovat tak dramaticky a propadnout se do chaosu téměř bez jakéhokoliv varování.
„Musíme lépe využívat naše zdroje,“ řekla senátorka Diane Feinsteinová, předsedkyně výboru Senátu pro tajné služby. „Máme velké zdroje a nemělo by být možné, aby Rusko přišlo a ovládlo Krym a bylo to hotovou věcí v době, kdy jsme se o tom dozvěděli.“ Tak jistě, to by se skutečně asi stávat nemělo. Když tu zdroje jsou.
Írán bude mít v létě 2014 atomovku
V létě roku 2013, poté, co inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii oznámili, že Írán pokročil ve svém jaderném programu, skupina konzervativních „jestřábů“ začala varovat, že nečinnost povede k tomu, že jaderně vyzbrojený Írán bychom mohli mít již v létě roku 2014.
Institut pro vědu a mezinárodní bezpečnost, který má v angličtině poněkud nešťastnou zkratku (připomíná teroristický Islámský stát) ISIS (Institute for Science and International Security), zveřejnil jednu takovou zprávu v červenci a předpověděl, že Írán by dosáhl „kritické schopnosti“ produkovat nebezpečné množství uranu v letošním roce. Tato předpověď závisela na schopnosti Peršanů i nadále zvyšovat výrobu potřebných centrifug, které se používají k obohacování uranu. Jak diplomatické rozhovory pokračovaly, počet odstředivek během roku nevzrostl.
Takové krátkodobé předpovědi se šíří již léta, jedné se dopustil izraelský premiér Benjamin Netanjahu během projevu na Valném shromáždění OSN v roce 2012. Podle komentáře v The New Republic byl dřív a je i dnes íránský nukleární program přeceňován. Volba umírněného Hasana Rúháního prezidentem v roce 2013 údajně vdechla nový život do jaderných rozhovorů. A letos je odhad na ukončení rozhovorů podobný jako loni, předloni…
V listopadu se Spojené státy a Írán dohodly na prodloužení svých diplomatických rozhovorů na sedm měsíců v naději, že dojde k dosažení dohody, podle níž Írán zlikvidoval klíčové části svého jaderného programu, a USA by uvolnily některé sankce, které narušují íránskou ekonomiku.
Dodejme jen, že u předpovědí, které říkají, že se něco stane, se skutečně jednou může stát, že se to vskutku stane. Zvláště když jde o nepředvídatelné oblasti a lidi.
Cena ropy půjde nahoru
Když Islámský stát začal v létě napadat města v Iráku, měli američtí odborníci za to, že by proto mohla cena ropy raketově stoupnout. Irák je totiž druhým největším producentem OPEC. A opravdu, jak se blížil k ropným polím na jihu, ceny začaly stoupat. V červnu se cena za barel ropy dostala na tříměsíční maximum a americký časopis Time varoval čtenáře, že by to mohlo být ještě mnohem horší. „I kdyby Irák nezkolaboval, tak dlouhodobé nepokoje trvat si vyžádají daň na schopnosti produkovat ropu a spotřebitelé v budoucnu tuto daň pocítí.“ napsal Bryan Walsh. Nebyl sám. Kvůli nepokojům v Iráku se očekávala cena kolem 5 dolarů za galon.
Islámský stát sice pokračuje ve svém tažení, ale cena ropy spadla v druhé polovině roku 2014 díky silnému dolaru a vyšší produkci států OPEC a řidiči v některých státech platí méně než dva dolary za galon paliva. Průměrná cena na konci roku byla 2,25 dolarů.
Co si počít s odborníky
Všechny tyto předpovědi se týkaly roku 2014, který byl rokem stého výročí vypuknutí první světové války. Tu také málokdo očekával. Nějaké úvahy o tom, že by takové válce mohlo dojít, se sice od konce 19. století objevovaly, ale nikdo to nebral vážně. Svět prosperoval, vládl rozum, válka by nebyla pro nikoho výhodná. Jenže prognózy selhaly.
Otázka je, co s tím máme dělat. Na jednu stranu odborníky potřebujeme, na druhou stranu, kdybychom si hodili mincí, vyšlo by to nastejno. Možná by stálo za prozkoumání, jaký typ odborníků a z jakých důvodů ve svých předpovědích pravidelně selhává.
