Proč muži, co střílejí teroristy, chtějí najednou mluvit o své práci | Reflex.cz
reklama
nahoru

Proč muži, co střílejí teroristy, chtějí najednou mluvit o své práci

Jan Jandourek6. listopadu 2014 • 17:00
Proč muži, co střílejí teroristy, chtějí najednou mluvit o své práci
Ilustrační fotografie
• foto: 
Profimedia

Mark Bowden, významný americký novinář píšící pro Vanity Fair a spisovatel, se zaměřuje na složité otázky vztahu USA a islámského světa. V rozhovoru pro server Business Insider se vyslovuje i k tomu, že někteří bývalí příslušníci elitní jednotky Naval SEAL se rozhodli promluvit o své práci. Jak jsme tu nedávno psali, učiní tak brzo i muž, který zastřelil Usámu bin Ládina.

reklama

Mark Bowden není překvapen, že se příslušník Navy SEAL, který 2. května roku 2011 v pákistánském Abbottábádu zabil Usámu bin Ládina, rozhodl vyjít na veřejnost. Takových lidí podle něj bylo a bude víc. Říká že, když pracoval na své knize The Finish, která hovoří o Usámově likvidaci, hovořil s admirálem a šéfem US Special Operations Command Williamam McRavenem. Chtěl od něj získat povolení, aby mohl hovořit s jeho muži. Admirál mu řekl, že mu ho nedá. A ptal se, proč by proboha měl souhlasit s takovou věcí. Novinář na to pravil, že tak významná část historie by měla vyjít najevo a že teď je ještě možné koordinovat odpovědi. Časem vyjdou účastníci se svými vlastními vzpomínkami, což povede k různým konfliktům. Admirál na to řekl, že žádný z jeho chlapců nebude nikdy mluvit. V tom se samozřejmě mýlil. Nakonec se očekává, že 11. listopadu promluví i Usámův likvidátor.

Otázka pochopitelně zní, jestli je to, že se vojáci nakonec rozhovoří, je opravdu nevyhnutelné. Bowden na to lakonicky odpovídá: „ Ano, myslím si to.“ Z mnoha důvodů je takové pokušení pro muže, kteří se této mise účastnili, prostě velké. Očekávat, že všichni budou držet jazyk za zuby, je nerealistické. Na světě určitě existuje druh lidí, který dokáže mlčet navždy. Takových jedinců je ale naprostá menšina.

Neřeknu pravdu zadarmo

Tito muži tvrdě pracovali a riskovali své životy, deset let nebo i více. Teď opouští vojenskou službu a přechází do civilního života. Pro mnoho z nich to není jednoduchý přechod a tak je samozřejmě velkým lákadlem dostat honorář za nějakou knihu, nebo rozhovor.

Existují samozřejmě rizika, která jsou s takovým zveřejněním spojena. Může to být trestní stíhání, nebo přinejmenším negativní reakce z bývalé komunity. Autor hovořil s mužem jménem Matt Bissonette, který byl jedním z příslušníků jednotky Navy SEAL. Ten také uvažoval, zda má s novináři mluvit, nebo se postarat sám sebe. Bowden mu řekl, že není v takové pozici, aby mu mohl nabídnout nějaké peníze, ale v každém případě rozhovor napomůže dobrému prodeji vlastní Bissonettovy knihy. Hovořili spolu také o možnosti trestního stíhání, protože na rozdíl od novináře voják na sebe bere slib, bezpečnostní přísahu, s kterou jsou trestní sankce spojené. Bowden mu slíbil, že když jeho příběh zveřejní, neprozradí jeho identitu. Bissonette se ale rozhodl jít svou vlastní cestou, s kterou bylo spojené riziko. Vydal v roce 2012 svou knihu No Easy Day a ta se stala s více než půl milionem výtisků bestsellerem. Kniha vzbudila pozornost nejen u amerických úřadů, ale také u Al-kajdy, která vyzvala k pomstě za smrt Usámy bin Ládina.

Muslimové nemají Američany rádi

Rozhovor s Bowdenem pro Business Insider probíhal v době třicátého pátého výročí krize, kdy byli v Íránu drženi v zajetí na ambasádě američtí rukojmí. (4. listopadu 1979 několik set mladíků, kteří byli označováni za studenty, obsadilo velvyslanectví USA v Teheránu, kde zajali 66 amerických rukojmích. Propuštěni byli až po 444 dnech v den prezidentské inaugurace Ronalda Reagana.) Bowden o tom, říká: „Dnes mě nad touto epizodou napadá, že to bylo poprvé, kde si Američané uvědomili tvrdý antiamerikanismus mnoha muslimských extrémistů v této části světa. A poprvé jsme se s tím setkali v Íránu.“

Právě tato zkušenost se stala určující pro další období. Muslimský svět je samozřejmě velmi složitý a Íránci reprezentují pouze jednu jeho frakci. Odcizení a nepřátelství ke Spojeným státům a směrem k americkým hodnotám je ale ve světě a v Íránu stále živé. Muslimský extrémismus se stal skutečně strašlivým jevem. Bowden si nemyslí, že představuje existenční hrozbu pro Spojené státy, ale určitě zabarvuje všechny vztahy Američanů ve světě a nadále představuje teroristickou hrozbu proti Američanům na celé planetě i ve Spojených státech samotných.

Hrozby představované různými skupinami v různých částech světa se liší. Americká reakce by se tak měla lišit podle okolností. Američané by měli reagovat na poli zahraniční politiky, měli by si pěstovat spojence, kteří podporují západní hodnoty a kde je to možné a má to smysl, poskytnout vojenskou pomoc. Problém je v tom, že když Spojené státy přímo intervenují na Blízkém nebo Středním východě, vyprovokuje to takový antiamerický odpor, že se dá napáchat více zla než dobra. Proto by vůdčím principem vždycky mělo být: „Zlepší se věci, nebo to bude ještě horší?“

A bude hůř

Americká role v útoku na Islámský stát podle toho mnohé věci spíše ještě zhorší. Američané budou vnímáni jako ozbrojené složky šíitského hnutí, což posílí extrémisty. Bude to pro Islámský stát vítané téma pro propagandu. Podle Bowdena Obamova administrativa postupuje chytře, když svůj postup koordinuje s iráckou vládou, která se pokouší vytvořit vládu zahrnující více složek společnosti, stejně jako s ostatními zeměmi v této části světa. Dokud budou muslimské národy americké úsilí pokládat za jakousi křesťanskou křížovou výpravu proti muslimům a jejich pravým věřícím, bude všechno snažení pouze přeléváním oleje do ohně.

Z našeho hlediska se ale můžeme ptát, proč tento konkrétní problém s Islámským státem vůbec vznikl a jestli skutečně ke všem problémům v Iráku a Sýrii musel přibýt ještě další. Američany už budou všichni kritizovat, ať něco udělají, nebo ne.



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama