Označení česká firma či český výrobce nemusí znamenat, že uvedená společnost vyrábí v Česku. V úterý zveřejněný průzkum mezi 47 českými outdoorovými a sportovními firmami ukázal, že některé společnosti se prezentují jako čeští výrobci i v případech, kdy většina jejich výrobků pochází z Asie. Spotřebitelé často nemají šanci poznat, zda všechny jejich výrobky jsou opravdu vyráběné tady. Není taky jasné, zda firmy řeší pracovní podmínky ve svých dodavatelských továrnách.
Nezisková organizace NaZemi sleduje, kde v zahraničí vyrábí čeští výrobci a jestli se zajímají o pomínky, za jakých jejich zboží vzniká. Podle průzkumu ze 47 sledovaných firem vyrábí alespoň část produkce v České republice 37 z nich, ale zároveň aspoň 22 firem vyrábí i v Asii. Jenže označení „česká firma“ nebo „český výrobce“ ještě neznamená, že dotyčná společnost tady skutečně něco vyrábí. „Z hlediska pozice na trhu vyrábí v Asii téměř všichni v první desítce hráčů podle obratu,“ uvedla koordinátorka průzkumu Anna Lazorová. „Dohledat informace o původu produktů je pro zákazníky často nemožné, podmínky výroby, zejména té v Asii, jsou tabu. Některé firmy se pravděpodobně obávají odlivu zákazníků, kteří by zjistili, že se jejich zboží nevyrábí pouze v České republice.“
Některé zkoumané firmy vystupují ve veřejných nákupech a zakázkách, zákazníky jsou třeba Armáda ČR, Policie ČR, Zdravotnická záchranná služba a Horská služba. Zajímají se o to, za jakých podmínek se toto zboží vyrábí? NaZemi tvrdí, že jen dvě firmy, a to Alpine Pro a Direct Alpine, mají sepsané a zveřejněné etické standardy pro pracovní podmínky. "V zahraničí však již řada firem vstupuje do nezávislých vícestranných iniciativ, které například dělají nezávislé audity v továrnách a podobně."
Práce za všechny prachy
V čem je problém? Většina běžného i outdoorového oblečení se v Asii vyrábí za špatných pracovních podmínek. Pracující dostávají tak nízké mzdy, že tito lidé žijí stále v chudobě a přitom musí pracovat až 16 hodin denně šest dní v týdnu. Navíc jsou jim mzdy často zadržovány, aby pracující nemohli továrnu opustit.
Při loňském zřícení budovy, kde byla na předměstí bangladéšské Dháky textilní továrna, zemřelo víc než 600 lidí. Takových továren v havarijním stavu jsou tam desítky. Šije se tam výhodně pro Spojené státy i Evropu, takže i pro Česko. V dotyčné továrně se šilo i pro polskou společnost Cropp, jejíž výrobky se prodávaly i v Česku. Cena jedné košile znamená skoro polovinu měsíčního příjmu obyčejného zaměstnance. Dá se samozřejmě argumentovat tím, že tamní lidé jsou rádi, že vůbec nějakou práci mají. To je jistě pravda, mají. Než jim továrna spadne na hlavu, nebo se něčím neotráví.
