10 důvodů proč mít rád Židy | Reflex.cz
reklama
nahoru

10 důvodů proč mít rád Židy

Benjamin Kuras20. září 2014 • 10:00
10 důvodů proč mít rád Židy
10 důvodů, proč mít rád... Židy.
• foto: 
Profimedia.cz

Žádný národ na světě není obdivován a současně zatracován tak jako Židé. Jak pochopit oba tyto postoje? Zde je 10 důvodů, vážných i nevážných, proč by tomu tak mohlo být:

reklama

1. Vedle Trockého dali světu Einsteina

Ale třeba taky Gershwina, Berlina, Yehudiho Menuhina, Judy Garlandovou a Simona s Garfunkelem. Mimochodem, hromadného vraha Trockého má rádo víc lidí než kteréhokoli jiného Žida (kromě snad ještě, ale asi už jen o fous, Ježíše Nazaréna). Milovníci Trockého patří mezi nejnáruživější nenáviditele Židů, jež si však pro jistotu překřtili na sionisty, aby nevypadali jako klasičtí antisemité. Svůj neantisemitismus dokazují existencí několika židovských přátel, podobně antisionistických. Tím splnili proroctví moskevského vrchního rabína, který za revoluce Trockému, původním jménem Bronštejnovi, řekl: „Tročtí si dělají revoluce a Bronštejnové to za ně odskáčou.“

2. Přenechali světu nezištně všechny ty lahodné šunky, klobásky a salámy

Neboť podle Písma svatého Žid smí jíst vepřové jen v čínské restauraci. Nebo tajně. Jak také praví příběh jednoho slavného newyorského rabína, jenž rád jezdíval na neděle do venkovského letoviska, kam si myslel, že žádní Židé ani nezabloudí, aby si od nich odpočal. Jednoho dne tam do jeho oblíbené restaurace vstoupí několik členů jeho kongregace, zrovna když se usmívá na právě přinesenou vepřovou hlavu s jablkem v hubě. „Pojďte se podívat,“ zvolá na ně duchapřítomně, „jak tady krásně servírují jablka.“

3. Ovládají světová média

Ta, co denně pranýřují Židy (pardon, sionisty) za každé disproporční kýchnutí na džihádistu, zatímco udržují totální zatmění na statisícové džihádistické masakry a etnické čistky nedžihádistů. Dovede si někdo představit, jak by asi média vypadala, kdyby je ovládal někdo jiný? Ona by snad ty Židy začala za něco chválit.

4. Ovládají světovou vědu

Všechny ty nobelovky židovských fyziků, lékařů a ekonomů jsou židovské spiknutí. Nobel sám sice Žid nebyl, v Nobelově čistě skandinávském výboru taky žádný Žid nesedí, ale všechna spiknutí se řídí ze zákulisí. Nejdokonalejší spiknutí je takové, na němž se nedá dokázat, že je to spiknutí. Tohle spiknutí taky Nobelovu cenu dalo Baracku Husseinu Obamovi, ještě než stačil nastavit antisionistickou politiku, o níž už však židovské spiknutí předem vědělo, že nastavena bude, a tím se zamaskovalo před svým odhalením, neboť v logickém selském rozumu by přece nikdo nepodporoval něco, co by ho ohrožovalo.

5. Ovládají světové finance

Včetně těch multimiliard petrodolarů financujících nový antisemitismus (pardon, antisionismus), neboť i ten je jen krycí fasádou mající za úkol maskovat bankéřské spiknutí, jež by v logickém selském rozumu přece nefinancovalo někoho, kdo by je ohrožoval. Ostatně, jak nedávno odhalil jeden vědec, saúdští princové jsou taky Židé – potomci někdejších židovských otrokyň. Veškeré pochyby logického selského rozumu o židovském finančním spiknutí vyvrátí skutečnost, že transakce diamantů třeba mezi Japoncem a Emiráťanem se uzavírá podáním ruky a židovským povinšováním „mazltov“.

6. Vynalezli kapitalismus tím, že povolili úrok (pardon, lichvu)

Za to je milují kapitalisté a nenávidí socialisté. I když oni teda, přesně řečeno, povolili jen jeden typ úroku a druhý zakázali. Pro ty, kdo mezi nimi neumějí rozlišovat: Povolili úrok na půjčce podnikatelské, na níž vypůjčovatel vydělává, což je nefér k zapůjčovateli. Zakázali úrok na půjčce soukromé, na níž vypůjčovatel nevydělává a potřebuje ji na přežití dočasné nouze. Že dnes kapitalismus začíná klopýtat právě povolením té půjčky druhé, vytvářející všeobecnou zadluženost a nevydělávající, a tudíž nesplatitelnou, by mohlo dokazovat, že se finančnictví Židům nějak vymklo z ruky. Ale mohl by to vlastně být i důkaz dobře maskovaného spiknutí.

7. Vynalezli socialismus kázáním lásky k bližnímu

Za to je milují socialisté a nenávidí kapitalisté. Příkazem dobročinnosti k strádajícím položili základ dnešnímu důmyslnému přerozdělování bohatství z kapes bohatých do kapes chudých prostřednictvím daní. Tento příkaz však nepočítal s tím, že přemírou přerozdělování jednoho dne bohatí zchudnou, aniž by chudí zbohatli, a zbohatne jen vyvolená vrstvička lidí, kteří to přerozdělování řídí a potřebují k tomu čím dál víc bohatství pro sebe. Což by možná dokazovalo, že Židé nejsou zdaleka tak chytří, za jaké je svět pokládá.

8. Vynalezli pravidla férového jednání kapitalistického i socialistického

Za to je nenávidí kapitalisté i socialisté. Tím základním pravidlem je, že v každé transakci si musí obě strany polepšit, čili to, co jeden dává druhému, má pro něho menší cenu než to, co přijímá od druhého, zatímco to, co mu druhý dává, má pro druhého menší hodnotu než to, co od prvního přijímá. Transakce navíc musí být dobrovolná a obě strany musí mít možnost alternativy, které se říká konkurence. Jestliže transakcí jedna strana bohatne a druhá chudne, dlouhodobě chudnou obě, neboť strana chudnoucí ztrácí koupěschopnost, na níž závisí bohatnutí strany bohatnoucí. Tak kapitalismus krachuje. Jestliže se produktivním stranám ubere a stranám neproduktivním přerozdělí tolik, že se jim nevyplatí produkovat, zanikne bohatství, jež by se dalo přerozdělovat. Tak vzniká reálný socialismus, na rozdíl od socialismu ideálního, který existuje jen v představách socialistů.

9. Vynalezli smysl pro srandu

Otec Jákoba Izraele se jmenoval Jicchak, což znamená „chechtavec“. Pojmenovala ho tak máma Sára, jež se v pokročilém věku po menopauze rozchechtala, když jí nějaký anděl sdělil, že ještě porodí. Jicchak se nejvíc chechtal, když se dověděl, že tatík Abrahám si z něho jen dělal srandu, když se chystal ho podříznout a upálit, čímž zrušil tehdy všeobecně tradiční obyčej obětování lidí bohům, dnes opět tak populární u srandu zakazujících a srandou se urážejících potomků Jicchakova polovičního staršího brášky Izmaela, zatímco jeho vlastní potomci tvoří filmové komedie.

10. Naučili západní civilizaci přijímat nejistotu a změnu jako samozřejmost lidské existence

Pokaždé, když někdo někde nastoluje nějakou jistotu, vystrčí hlavu nějaký Žid s otázkou: „A co kdyby to bylo jinak?“ Bez ní bychom se asi všichni ještě plahočili všelijakými pouštěmi a pastvinami a nikdo by nic neriskoval, nevynalézal, nestavěl, nepsal, nemaloval a neskládal. Pokrok se tomu donedávna říkávalo, než z toho všelijací pokrokáři udělali ideologii všeobecného, zbožňovaného a nezadržitelného pokroku vždy, všude, za každých okolností, hlava nehlava, na věčné časy a zpátky ni krok.

Text byl publikován i v tištěném Reflexu č.37/2014.



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama