Ještě před dvěma týdny existovaly pouze dvě nekvalitní fotografie muže, který se jmenuje Abú Bakr al-Bagdádí. Kde přesně se nachází, tuší pouze někteří jeho bojovníci. Přesto o něm píší všechna světová media. Vůdce kdysi malé džihádistické skupiny totiž vyhlásil na částech území Sýrie a Iráku Islámský stát a prohlásil se chalífou (nástupcem proroka Muhaameda). Kdo je tento muž? Šílenec? Nebo chytrý stratég?
Metody tohoto islamisty patří k tomu vůbec nejbrutálnějšímu a nejradikálnějšímu, co svět v posledních desetiletích zažil. Celá léta zůstával v naprostém utajení, před několika dny se (prý) poprvé objevil na jednom videu při kázání v mešitě v iráckém Mosulu.
Proč zůstává ve skrytu je ale jasné. Stačí se podívat na osud jeho předchůdců. Jordánec Abú Mus’ab az-Zarkáwí, samozvaný vůdce al-Ká’idy v Iráku, byl zabit při leteckém útoku u města Bákuba v červnu 2006. Jeho nástupce v čele této odnože teroristické organizace, Egypťan Abú Ajjub al-Masrí, byl zabit při společné americko-irácké operaci v dubnu 2010 u Tikrítu. A nejhledanějšího teroristu všech dob, saúdského Araba Usámu bin Ládina, zastřelili Američané v květnu 2011 v pákistánském Abbottábádu.
V porovnání s ostatními teroristy a jejich velikášskými a mesiášskými projevy zachycenými na videokazetách se Bagdádí drží úzkostlivě v utajení. To mu podle expertů zatím zachránilo život. Ví totiž velmi dobře, že pokud se bude častěji objevovat na veřejnosti, bude s největší pravděpodobností zabit také.
Tajemný vůdce
Podle některých spekulací by se mohl ukrývat na severu Iráku, na území, které získali jeho bojovníci a příznivci. Jiné informace hovoří o tom, že se drží pořád v závětří ve městě Rakka ve střední Sýrii, které rebelové dobyli již na jaře minulého roku.
Na rozdíl od jiných džihádistů tak svět v tomto případě bojuje s „neviditelným zlem“.
„Nikdo o něm nic neví. Možná je to novodobý Robin Hood. Možná je to Zlo osobně. A je velice těžké bojovat s mýtem,“ řekl pro televizi NBC bývalý protiteroristický důstojník CIA a dnes analytik Patrick Skinner ze společnosti Soufan Group, jež poskytuje strategické bezpečnostní zpravodajské služby různým vládám a nadnárodním organizacím.
S jistotou se ví, že Abú Bakr al-Bagdádí se původně jmenoval Ibráhím Awwád Ibráhím Alí al-Badrí as-Samarraí, ale je znám i pod přezdívkami Dr. Ibráhím a Abú Dua (to by mělo být jeho válečné pojmenování). Pod tímto posledním jménem je na něj ve Spojených státech i vypsána odměna 10 miliónů dolarů.
Jak je ale možné, že člověk, o němž víme tak málo, dokáže „zaměstnávat“ celé armády a mnohé politiky světa?
Krysa v koutě kouše
Zajímavé je, že al-Bagdádího přitom měly americké okupační jednotky v Iráku ve své moci. Zadržely ho v roce 2005 a skončil ve vězení Camp Bucca (to bylo zřízeno po skandálním mučení iráckých vězňů americkými vojáky v bagdádské káznici Abú Ghrajb), které se nacházelo u jihoiráckého přístavu Umm Kasr u hranic s Kuvajtem. Tehdejší velitel Camp Buccy, plukovník Kenneth King, v jednom rozhovoru řekl: „Byl to zlý člověk, ale nebyl zdaleka ten nejhorší. Tohle jsem nečekal,“ komentoval raketový vzestup Bagdádího moci. Ten, když ho v roce 2009 z vězení propouštěli, zlověstně americkým vojákům řekl: „Uvidíme se v New Yorku, chlapci.“ Američané přitom dnes tvrdí, že neexistuje žádný písemný dokument, který by potvrzoval jeho zadržení a věznění. Tedy další podivné tajemství.
Abú Bakr al-Bagdádí se narodil v irácké Samaře v roce 1971, je držitelem titulu Ph.D. v oboru islámských studií, jejž měl získat na univerzitě v Bagdádu. V době kolem americké invaze do země, která vedla v roce 2003 k rychlému pádu diktátora Saddáma Husajna, byl duchovním v mešitě a přednášel o islámském právu šarí’a. Jiná z legend hovoří ovšem o tom, že byl prostým zemědělcem, jejž ve vězení vytrénovala al-Ká’ida. Další, že už tehdy byl militantním džihádistou a bojoval proti Saddámovi. Nic z toho zatím nebylo možné ani potvrdit, ani vyvrátit.
Islamistický vůdce se pak zjevil (pokud se dá u něj něco podobného vůbec říct) v roce 2010. Vyslal své bojovníky do válečné Sýrie (jistě i v tomhle existují rozpory, některé údaje hovoří o roce 2012), aby se postavili režimu Bašára al-Asada, který patří k místním alávitům, což jsou muslimové ší’itského proudu. V tom hledejme i Bagdádího motivaci, protože on je sunnita a na Blízkém a Středním východě tyto dva proudy proti sobě vedou v mnoha zemích regulérní válku.
V Sýrii se spojil s Frontou an-Nusra, jež měla vždy blízko k al-Ká’idě. Jenže pak si spojenectví rozmyslel a nasadil ještě tvrdší a radikální kurs, jenž někdy nevyhovoval dokonce ani zkušeným muslimským vojákům. A to se zalíbilo zejména mladým džihádistům, z nichž mnozí pocházejí také z různých zemí Afriky, Asie, ale i Evropy. Bagdádí se pro ně stal legendárním velitelem, jakousi nadpozemskou bytostí, která má Boží poslání a jež rozpoutá celosvětovou svatou válku.
K překvapení všech se za pár let podařilo Bagdádímu skutečně vytvořit disciplinovanou a dobře vyzbrojenou armádu, která dnes disponuje v Iráku, Sýrii a Libanonu přibližně 15 tisíci muži. Kdo a jak ji podporuje, také zůstává záhadou. Hovoří se například o bohaté Saúdské Arábii. Pravdou bude spíše to, že se zmocnil některých ropných polí, vyloupil banky a úřady a vynucuje si výpalné.
Jeho bojové úspěchy pak vedly k tomu, že se mu podařilo ovládnout velká území v Sýrii i Iráku. Proto 4. ledna letošního roku vyhlásil ve městě Fallúdža nový státní útvar – Islámský stát Iráku a Sýrie. A před několika dny chalífat, který by v budoucnosti měl sahat až do Rakouska a Španělska.
Tvrdě a ještě tvrději
Přístup k boji i správa okupovaných území se pak dají u Bagdádího charakterizovat jako zvláštní směs brutálního teroru a dobrých skutků. Jeho vojáci vraždí své odpůrce (to jsme viděli v posledních týdnech v Iráku dokonce na fotografiích a na videu), ale chudé lidi podporuje jídlem a pro jejich děti zabezpečuje školy. Samozřejmě vše se musí dělat v mantinelech ultraortodoxního islámu a podle striktního práva šarí’a. Zločince trestá bičováním a amputacemi končetin. Kdo se vzpírá, je zabit. Tím vyvolává strach a chaos nejenom u svých protivníků, ale i u civilního obyvatelstva.
Říci tedy naprosto přesně, co Abú Bakr al-Bagdádí dál zamýšlí a jak hodlá jeho organizace spravovat dobytá území, není možné. Jisté je jen jedno: Místní obyvatelé, jeho soupeři i Západ dostali soupeře, jenž je podle všeho ještě nelítostnější a nebezpečnější, než byl arcilotr Usáma bin Ládin. Soupeře, který je nadále neviditelný. Soupeře, jenž je podle všeho esencí skutečného fanatického islámského zla.
Tento text vyšel v mírně upravené podobě i v tištěném Reflexu č. 27/2014.
