Církev podle biskupů českých a moravských diecézí nebude uplatňovat nárok na majetek, který obce či jednotlivci získali v dobré víře, byť porušením blokačních paragrafů. Biskupové se na tom dohodli na pátečním zasedání na Velehradě.
Oprávněným osobám římskokatolické a řeckokatolické církve proto biskupové doporučují, aby i v situacích, kdy prokazatelně nebyla respektována blokace církevního majetku v letech 1991 až 2014, postupovaly vstřícně vůči lidem, jimž by prosazování tohoto majetkového práva způsobovalo nesnáze.
„Je to signál vůči jednotlivcům i vůči obcím, že v případě, že došlo k převodu majetku, který podle blokačních paragrafů měl zůstat státu a teď měl být vrácen, a to nikoliv z důvodu nějaké kriminální spekulace, ale z důvodu nevědomosti, náhody nebo nějakého pochybení, že církev v těchto věcech bude postupovat s maximální vstřícností a umírněností. Nebude se dožadovat svého práva, které by znamenalo nejistotu pro tyto jednotlivce či obce,“ řekl novinářům generální sekretář České biskupské konference (ČBK) Tomáš Holub.
V případech, které vedly ke spekulacím a nezákonnému obohacování, se ale církev podle něj svého práva domáhat bude. „Vnímáme to jako svůj příspěvek k boji proti korupci v české společnosti,“ dodal.
Ke konci června byla podle Holuba vydána zhruba čtyři procenta majetku, o který církev požádala. Písemně uzavřené dohody byly i na dalších asi šest procent. „Nicméně asi 90 procent žádostí je ještě v procesu. V žádném případě ale ve většině nejde o žádosti, které by byly odmítnuty a o nichž by měly rozhodovat soudy,“ uvedl Holub. Církev však podle něj některé postoje státu vnímá jako nesprávné.
„Jako jednu z konkrétních věcí bych zmínil celou problematiku nemožnosti vydávat lesní cesty v lesních pozemcích, které tam historicky byly, byť samozřejmě v trochu jiném stavu nežli dnes. Vedeme diskusi se Státním pozemkovým úřadem a Lesy ČR, jak se právně dívat na vydávání lesních cest. V této chvíli na to máme významně jiný právní názor,“ uvedl Holub. Církev také očekává, že se proces vydávání majetku urychlí.
Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají podle zákona dostat nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také 59 miliard korun za majetek, který nemůže být vydán, neboť již dnes není v majetku státu. Současně se až na nulu bude snižovat státní dotace církvím. Církve podaly 5198 výzev k vrácení majetku, které se týkají 112 564 pozemků a 1835 staveb.
