Nový slovenský prezident Andrej Kiska dnes složil ústavou předepsaný slib a ujal se úřadu. Jednapadesátiletý nováček v politice se stal čtvrtým prezidentem od vzniku samostatného Slovenska v roce 1993. V inauguračním projevu vybídl politiky, aby pracovali na řešení problémů obyvatel země.
Prezidentský slib Kiska složil do rukou šéfky ústavního soudu na slavnostní schůzi slovenské sněmovny, která se konala v budově Slovenské filharmonie v historickém centru Bratislavy. Kromě poslanců a členů vlády se akce zúčastnili také diplomaté, zahraniční státníci pozváni nebyli.
Ve vysoké politice Kiska dosud nepůsobil. V minulosti byl spolumajitelem společností, které se zabývají katalogovým a splátkovým prodejem. Právě na prodeji podílů v těchto firmách Kiska zbohatl, hodnota jeho majetku dosahuje několika milionů eur.
"Budu prvním slovenským prezidentem bez stranické minulosti. Nebyl jsem kandidátem vlády ani opozice. A nadstranickým budu i jako prezident, který bude stát za lidmi," prohlásil Kiska v prvním projevu po složení slibu.
Politiky vybídl, aby pracovali ve prospěch obyvatel a s cílem zlepšit morální stav společnosti. "Jako by nám chyběli velké cíle, pro které bychom se dokázali nadchnout. Mnozí lidé mají pocit, že je téměř hrdinstvím něco, což je jinak úplně normální, například nebrat úplatek nebo zastat se slabších. Až příliš často posloucháme, že se ze společnosti vytratila morálka a slušnost," zdůraznil.
Nového slovenského prezidenta už v pondělí čeká první pracovní cesta. V Budapešti si spolu s kolegy z České republiky, Maďarska, Německa a Polska připomene 25. výročí pádu komunismu. Kiska už dříve uvedl, že jeho první oficiální návštěva ve funkci hlavy státu povede do Prahy.
Kiska zvítězil v březnové přímé volbě prezidenta, ve které se o hlasy Slováků ucházel rekordní počet 14 kandidátů. V rozhodujícím kole hlasování Kiska porazil premiéra a předsedu strany Směr-sociální demokracie Roberta Fica. V křesle hlavy státu Kiska vystřídal Ivana Gašparoviče, kterému skončilo druhé pětileté funkční období.
Slovenský prezident má podle ústavy spíše omezené pravomoci, může ale například blokovat nominace vlády a parlamentu na obsazení vedoucích představitelů některých úřadů a institucí. Souhlasu hlavy státu podléhají i některá rozhodnutí odstupujícího kabinetu, kterému parlament vyslovil nedůvěru. Hlava státu z vlastní iniciativy naopak nemůže odvolat člena vlády nebo navrhovat zákony.
