Evropský parlament

Evropský parlament Zdroj: Profimedia.cz

V eurovolbách uspěli nacionalisté, účast byla vyšší než v roce 2009

Úspěch ve čtyřdenním volebním maratonu do Evropského parlamentu především ve starých unijních zemích zaznamenali podle odhadů nacionalisté, kteří například ve Francii či Dánsku zvítězili. V Německu či Rakousku sice vyhrály tradiční vládní strany, ale jejich výsledek poznamenal nárůst popularity euroskeptických a protipřistěhovaleckých stran. V Řecku, které se zotavuje z těžké hospodářské krize, vyhrála opoziční levice.

Hlasování se zúčastnilo 43,11 procenta, tedy o něco více, než při eurovolbách v roce 2009. Česká republika má po Slovensku druhou nejnižší účast. Vyplývá to z dosavadních odhadů výsledků.

Nejsilnější frakcí v novém europarlamentu bude podle celoevropského odhadu Evropská lidová strana (EPP) sdružující středopúravá uskupení, která získala 28,1 procenta. Na druhém místě zřejmě skončila sociálnědemokratická Skupina progresivní levice a demokratů (S&D) 25,7 procentem hlasů. Euroskeptické strany v 751členném evropském zákonodárném sboru podle propočtů agentury Reuters získaly asi 129 křesel.

Historický výsledek ve Francii zřejmě s 25 či 26 procenty hlasů zaznamenala Národní fronta (NF) Marine Le Penové, v europarlamentu by nacionalisté mohli místo současných tří poslanců mít až 25 křesel. Na druhém místě skončili konzervativci, vládní socialisté jsou až třetí.

V Německu s přehledem zvítězila konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové s 36 procenty hlasů, na druhém místě skončila koaliční sociální demokracie (SPD). Do parlamentu dle odhadů hladce prošla euroskeptická Alternativa pro Německo a dostat by se tam mohla i krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD).

V Británii se očekává, že by si mohla výrazně polepšit protievropská Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP). V britských médiích se spekuluje, zda přeskočí opoziční labouristy či vládní konzervativce.

Tradiční vládní strany vyhrály i v Rakousku, lidovci a sociální demokraté obsadili první dvě místa. Třetí ale připadlo nacionalistům ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ), kteří s předpokládanými 20 procenty hlasů zaznamenali značný nárůst popularity. 

V Dánsku zřejmě zvítězila krajně pravicová Dánská lidová strana (DF), která bude mít tři ze 13 křesel. Stejný počet poslanců bude mít i dánská vládní Sociálnědemokratická strana (SD) premiérky Helle Thorningové-Schmidtové, což bude o jednoho méně než nyní.

Ve Finsku sice vyhrála vládní Národní koaliční strana (KOK), velké vítězství ale oslavuje formace Praví Finové. Ta podle všeho získala dvě poslanecká křesla, dosud měla jen jedno.

Pokud se odhady volební účasti potvrdí, tak se zúčastnilo eurovoleb druhé nejnižší procento voličů od roku 1979, kdy Evropané své zástupce ve společném zákonodárném sboru volí. V Česku volilo 19,5 procenta lidí, na Slovensku jen 13 procent.

Volební účast byla oproti hlasování před pěti lety vyšší v západních zemích, kde zájem o eurovolby pravidelně klesá. Například v Německu volilo dle odhadů 48 procent lidí, což je takřka o pět procentních bodů více. Poměrně vysokou účast, mírně nad 40 procenty, zaznamenala i Francie.

Oficiální výsledky budou zveřejněny po 23:00.