barták

barták Zdroj: ČTK

Exministr obrany Barták neuplácel, řekl soud. Policie i justice měly zjistit i americkou vinu, což neudělaly

Městský soud v Praze, po dlouhých šesti letech od spáchání údajného činu, rozhodl, že exministr Martin Barták a zbrojař z firmy MPI Group Michal Smrž, nenabízeli úplatky v kauze kolem zakázek na dodávku vozů Tatra. Problémem pořád zůstává, že policie a justice se nezaměřily i na druhou stranu případu, a to na podivné praktiky některých bývalých amerických diplomatů a manažerů Tatry.

„Přes rozsáhlost spisu byl soud v důkazní nouzi,“ přiznal předseda senátu pražského městského soudu Stanislav Králík. Výpovědi svědků i obžalovaných si totiž po celou dobu vyšetřování i procesu zásadně protiřečily. Bylo to tvrzení proti tvrzení. Navíc američtí manažeři Tatry přišli s obviněním až dva roky po údajném činu, který ani nenahlásili svým úřadům, jak by měli.

Obžaloba vinila Bartáka, že si z pozice prvního náměstka ministryně obrany při služební návštěvě USA v únoru 2008 řekl o peníze bývalému velvyslanci USA v Praze Williamu Cabanissovi. Za to měly být vyřešeny některé problémy kolem dodávek vozů Tatra české armádě.

Nedořešená kauza

V roce 2006 Tatra získala jednu ze svých největších zakázek v novodobé historii. Tou byla obměna vozového parku Armády České republiky, kdy se vojáci rozhodli vyměnit legendární, ale už nevyhovující vozy Praga V3S. Zakázku v hodnotě 2,6 miliardy korun získala Tatra bez výběrového řízení. Ministrem obrany byl od srpna 2004 do září 2006 Karel Kühnl (ve vládách Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka), pak až do ledna 2007 Jiří Šedivý (první kabinet Mirka Topolánka). Tatra, která získala významnou zakázku, ale vypověděla z kontraktu největšího českého subdodavatele.

Přestože vláda zadala zakázku napřímo, měla k ní podle některých informací existovat provizní smlouva, která se týkala bývalého armádního důstojníka Pavla Stoška. Podle některých právníků a médií se mělo jednat o klasické korupční jednání, ale policejní orgány v této věci nekonaly.

V celém případu hrají roli nejenom spletité a mnohdy na první pohled podezřelé obchodní vztahy, ale i diplomacie a citlivé propojení s Washingtonem, protože jedním ze svědků proti exministru Bartákovi byl i bývalý velvyslanec USA v Praze William Cabaniss (ambasadorem v Česku byl v letech 2004 až 2006). Ten se po své české diplomatické misi stal předsedou dozorčí rady Tatry. Vyšetřovat přitom bývalého velvyslance by mohlo být pro české orgány hodně citlivé, protože se jedná o Spojené státy, tedy největšího a nejsilnějšího spojence. Je ale známo, že američtí diplomatů se bohužel kromě své obvyklé práci u nás dlouhodobě věnují i svému vlastnímu byznysu, což je vysoce problematické.

V únoru 2008 prý Martin Barták při služební návštěvě USA neúspěšně požadoval po předsedovi dozorčí rady Tatry Cabanissovi úplatek ve výši pěti miliónů dolarů. Penězi si firma měla zajistit hladký průběh zakázek vypisovaných ministerstvem obrany. Cabaniss a tehdejší manažer firmy Duncan Sellars údajně na Bartákův návrh nepřistoupili a z jednání odešli. „Američané přišli s nařčením Bartáka, protože sami chtějí zakrýt své korupční jednání,“ stojí ale ve svědecké výpovědi k celé kauze, kterou poskytl expremiér Mirek Topolánek. Navíc Cabaniss si při výslechu u soudu nemohl vzpomenout, kolik vlastně Barták nabízel peněz a v jaké měně.

Je tak zjevné, že sice proběhlo soudní jednání o tom, zda se Barták se Smržem snažili někoho uplatit, ale nepřehledná kauza kolem osudu automobilky Tatra a to, zda se neuplácelo na druhé straně, řešeno nebylo.