Došly vám peníze? Co prodat ledvinu? | Reflex.cz
reklama
nahoru

Došly vám peníze? Co prodat ledvinu?

David Černý27. března 2014 • 10:00
Došly vám peníze? Co prodat ledvinu?
Prodej orgánů
• foto: 
Profimedia

Nemějte strach, nechystám se nikoho nabádat, aby se vypravil na černý trh v naději, že za svou zachovalou ledvinu obdrží slušný balíček pěkně šustivých bankovek. V České republice, ostatně jako prakticky po celém světě, je prodej lidských orgánů zakázaný. Je to ale dobře?

reklama

Například článek 21 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně hovoří jasně: „Lidské tělo a jeho části nesmí být jako takové zdrojem finančního prospěchu.“ Nebylo by ale lepší zákony změnit a některým umožnit, aby se stali prodejci, zatímco jiní by mohli být kupci?

Jak by to šlo

Pokroky moderní medicíny přinesly neuvěřitelné možnosti, s kterými jsou ale spojeny nečekané a poměrně svízelné etické problémy. Kdy můžeme odpojit pacienta od přístrojů? Kdy jsme vlastně mrtví? Musíme čekat na smrt, abychom mohli z dárce vyjmout vhodné odrány? Transplantace zachraňují dnes a denně lidské životy, problém však je v tom, že by jich mohly zachraňovat více – pokud by bylo k dispozici více vhodných orgánů. Z hlediska pacienta čekajícího na nový orgán by bylo nejlepší, kdyby náhle zemřel zdravý člověk a on získal potřebný orgán, my ostatní zase dáváme přednost co nejdelšímu životu, během něhož naše tělo rozhodně nešetříme.

Některé orgány jsou pro život nutné, takže je lze odebrat pouze mrtvým jedincům, jiné nezbytně nutné nejsou: Příkladem jsou ledviny, přesněji řečeno, ledvina, protože žít vcelku bez problémů můžeme s jednou ledvinou a druhou lze darovat. Nesmíme ji však prodat, což je v neprospěch jak pacientů, tak i prodejců.

Počet pacientů čekajících na novou ledvinu je vysoký, třeba v USA se blíží téměř stovce tisíc. Pakliže by se našlo zhruba sto tisíc ledvin, zhruba sto tisíc lidských životů by bylo zachráněno – a to je přece skvělé.

Ve hře jsou životy

Někteří lidé reagují na možnost prodeje lidských orgánů s velkým zděšením, samotná představa je pro ně prostě nepřípustná. Jenže představy jsou různé, někdo na něco reaguje tak, jiný onak a v konečném důsledku nám ani tak nejde o to, jak kdo na co reaguje, ale co je správné a co správné není. Proti možnosti prodat svou ledvinu se uvádí mnoho námitek, všechny jsou přinejmenším podivné, zvlášť když si uvědomíme, že ve hře jsou lidské životy.

Někdy se říká, že pokud povolíme prodej orgánů, nedáme chudým vlastně jinou volbu než jít a prodat kus vlastního těla (často se naznačuje, že kupujícím bude nějaký ten ošklivý boháč). Jinými slovy, nebudou mít vlastně na vybranou, jejich volba nebude svobodná, a pokud není svobodná, je nemorální. Tento argument ale nabírá vodu ze všech stran.

Představme si, že nás zastaví lupič a dá nám na výběr: peníze, nebo život. Jeho jednání je nepochybně nemorální, mimo jiné proto, že neoprávněně snižuje možnost našich voleb: musíme volit buď odevzdání peněz, nebo se vzdát života. V případě platby za ledvinu se nic takového neděje, ba právě naopak: pokud dovolíme, aby chudí lidé prodali svou ledvinu, dáváme jim jednu volnu navíc, volbu, kterou dříve neměli. Navíc je to volba, která je pro ně výhodná. Jsou přece chudí. Pokud se rozhodnou prodat ledvinu, získají peníze, jež by jinak neměli. Proč jim tedy bránit v tom, aby přistoupili na obchod, jenž zachrání jeden lidský život a zlepší jejich ekonomickou situaci?

Jak by to mělo být

Těžko také můžeme tvrdit, že chudí by vlastně nemohli jinak (díky své chudobě), takže jsou k prodeji donuceni. Mohli by jinak, protože kupující není lupič, jenž by na ně mířil pistolí a říkal jim, co smějí a co nesmějí udělat. Výrok „nemohl jsem jinak“ by v kontextu prodeje orgánů byl pouze metaforický a navíc by nevypovídal nic o tom, zda je správné svou ledvinu prodat, či ne. Všichni se shodneme, že darovat ledvinu umírající dceři je nejen dovolené, ale také chvályhodné. Ruku na srdce: Mohl snad otec jinak? Pokud řekneme, že nemohl, nemohl jinak ve velmi podobném smyslu, v němž chudý člověk nemohl jinak a „musel“ prodat svou ledvinu.

Smyslem transplantací je zachraňovat lidské životy. Čím více budeme mít vhodných orgánů, tím více životů můžeme zachránit. Na poskytnutí ledviny není samo o sobě nic nemorálního (jinak by matka nemohla darovat ledvinu své dceři), proč by tedy měl být špatný a zakázaný její prodej? Výhodu z toho bude mít jak prodávající, tak i kupující: Prodávající si zlepší svou ekonomickou situaci, kupující bude moci vést normální život. Finality transplantací docílíme lépe, když povolíme prodej orgánů a proto nemějme strach začít o této možnosti veřejně diskutovat.

Autor je pracovníkem Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky

David Černý


Klíčová slova: ledvinaorgányprodejdavid černý



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama