Referendum o připojení Krymu k Rusku přilákalo do volebních místností velký počet voličů a je bez vážnějších problémů. Konečné výsledky mají být oznámené v pondělí ráno, nikdo však nepochybuje o tom, jak referendum dopadne. Mezi Ruskem a západními mocnostmi nadále panují spory o legitimitu referenda. Ministři obrany Ukrajiny a Ruska se mezitím dohodli na příměří na Krymu, které má trvat do 21. března.
Kyjev a západní mocnosti znovu zopakovaly, že neuznávají legitimitu referenda a v pondělí se chystají oznámit sankce vůči Rusku. Ruský prezident Vladimir Putin však trvá na tom, že referendum je v souladu s mezinárodním právem a Rusko bude respektovat jeho výsledek.
Převážně ruskojazyční voliči se rozhodují mezi dvěma otázkami, z nichž ani jedna ale fakticky neznamená odmítnutí připojení k Rusku. Jedna zní: Jste pro znovusjednocení Krymu s Ruskem s právem subjektu Ruské federace? A druhá: Jste pro obnovení platnosti ústavy z roku 1992 a pro status Krymu jako součásti Ukrajiny? Rozdíl mezi nimi ve skutečnosti příliš velký není. Ústava z roku 1992, přijatá v době rozpadu SSSR, už na Krymu dávno neplatí. Krymu dávala mimořádně rozsáhlou autonomii až do oddělení od zbytku země. Druhá otázka referenda je tudíž jen pomalejší variantou cesty do Ruska.
Ministři obrany Ukrajiny a Ruska se dnes dohodli na příměří na Krymu. Podle dohody do pátku 21. března ruské síly na poloostrově nepodniknou žádné akce proti ukrajinským vojenským zařízením.
Volební místnosti se zavřou v 19:00 SEČ a první předběžné výsledky by podle organizátorů měly přicházet již nedlouho po závěru hlasování. Podle Organizační komise referenda ve 14:00 tamního času (13:00 SEČ) už po celém Krymu odevzdalo hlas 54 procent registrovaných voličů.
V Praze se dnes opět protestovalo proti ruské intervenci na Krymu a referendu. Před ruským velvyslanectvím v Praze se sešlo několik desítek lidí, převážně Ukrajinců.
Krym připojil k Ukrajině sovětský vůdce Nikita Chruščov v roce 1954. Předtím poloostrov patřil 170 let Rusku. Většinu populace tvoří stále Rusové. Zhruba třetina obyvatel jsou Ukrajinci a Tataři, kteří vyzvali k bojkotu referenda.
