Dvanáctého března 1999 Česká republika, Maďarsko a Polsko jako první země bývalé Varšavské smlouvy vstoupily do Severoatlantické aliance. Je zajímavé, že když někdejší členové východního bloku začali vážně koketovat s myšlenkou vstupu do NATO, někteří jeho odpovědní činitelé hodnotili nejvýše polskou a rumunskou armádu, a když se již po jeho přijetí v Maďarsku projevovaly silně nacionalistické, až revizionistické tendence, lámali si hlavu nad tím, že vlastně dosud nikdo nezkoumal, jak tak problematického spojence vyloučit.
Od té doby se Armáda České republiky podílí na zahraničních misích a například v Afghánistánu pět jejích příslušníků přineslo oběť nejvyšší. Podívejme se však, jak se za posledního půldruhého desetiletí vyvíjel náš reálný přínos této dnes nejmocnější vojenskopolitické alianci. Níže uvedená čísla jsou totiž nejen poučná, ale také alarmující.
| Vývoj počtu vojáků, výzbroje a bojové techniky Armády České republiky v letech 1999–2012 (vždy k 1. lednu) | |||||||
| Rok | Vojáci | Bojové tanky | Bojová obrněná vozidla | Dělostřelecké systémy | Bojové letouny | Bojové vrtulníky | Podíl výdajů MO na HDP (v %) |
| 1999 | 56247 | 938 | 1219 | 754 | 114 | 34 | 2,25 |
| 2000 | 54906 | 792 | 1211 | 740 | 110 | 34 | 2,35 |
| 2001 | 48139 | 652 | 1211 | 648 | 97 | 34 | 2,10 |
| 2002 | 41862 | 622 | 1241 | 585 | 112 | 34 | 112 |
| 2003 | 41032 | 541 | 1235 | 528 | 125 | 34 | 2,21 |
| 2004 | 27414 | 303 | 756 | 756 | 108 | 33 | 1,90 |
| 2005* | 22145 | 298 | 747 | 362 | 103 | 32 | 2,00 |
| 2006 | 23110 | 244 | 640 | 326 | 85 | 35 | 1,72 |
| 2007 | 24229 | 181 | 580 | 321 | 38 | 38 | 1,55 |
| 2008 | 24334 | 179 | 515 | 317 | 42 | 38 | 1,35 |
| 2009 | 24103 | 178 | 490 | 259 | 42 | 29 | 1,43 |
| 2010 | 23136 | 174 | 513 | 258 | 42 | 26 | 1,29 |
| 2011 | 22261 | 166 | 494 | 244 | 38 | 25 | 1,15 |
| 2012 | 21751 | 164 | 528 | 194 | 38 | 24 | 1,11 |
| *Od 1. ledna tohoto roku se AČR stala plně profesionální. Zdroj: Armáda České republiky. Symbol demokracie a státnísuverenity 1993–2012. | |||||||
Ačkoli NATO doporučuje, aby obranné výdaje činily dvě procenta HDP, propadli jsme se z 28 členských zemí Aliance na velmi nelichotivé 21. Místo a letos činí 1,08 % HDP. Počet aktivních vojáků se k 1. Lednu letošního roku scvrkl na 19 827. Stojí za připomenutí, že Řecko, balancující na hranici bankrotu, udržuje stav ozbrojených sil i podíl vojenských výdajů na mnohem vyšší úrovni. Z uvedené tabulky je očividné, že naše armáda doslova taje před očima. Diletantské blábolení o tom, zda vůbec potřebujeme tankové a raketové vojsko, dělostřelectvo a nadzvukové letouny, že nás spasí americký radar kdesi v Brdech a my budeme nečinně přihlížet v závětří, jak nás druzí chrání (co jiného by si přece mohli přát, ne? ), snad konečně vezme za své tváří v tvář tomu, co se děje na Krymu a brzy může dít i na východní Ukrajině. Jen ten národ, kterému nechybí vůle bránit se a je ochoten přinést pro to nemalé materiální a finanční, v krajním případě i lidské oběti, si zaslouží samostatnou existenci. Mezi státy s mnohem menším počtem obyvatel, než má Česká republika, to nad slunce jasněji prokázalo například Finsko během zimní války proti Sovětskému svazu v letech 1939 až 1940 a Izrael.
