Zatímco Západ pečlivě hledá formulace pro kritiku ruského vpádu na Krym, Moskva na okupovaném poloostrově zvyšuje stav invazních vojsk a otevřeně chystá anexi. Počet ruských vojáků na Krymu se podle ukrajinských pohraničníků od začátku zdvojnásobil a dosahuje 30.000. Krymští povstalci v Moskvě ohlásili záměr připojit k Rusku nejen Krym, ale celou Ukrajinu. Symbolické sankce Evropské unie, vyhlášené na čtvrtečním summitu, Rusku krymské plány nepokazí.
"Ukrajina je pro nás mnohem důležitější," reagoval dnes na sankce EU stálý ruský delegát v Bruselu Vladimir Čižov. Jeho slova v Moskvě potvrdila i šéfka horní ruské komory Valentina Matvijenková. Rada federace podle ní podpoří připojení Krymu k Rusku, pokud se pro to v ohlášeném krymském referendu vyjádří většina hlasujících. Podle šéfa krymského parlamentu Vladimira Konstantinova je třeba učinit vše pro to, aby se s Ruskem znovu spojil nejen Krym, ale i celá Ukrajina.
Svůj bleskový postup krymské úřady podle západních diplomatů pečlivě koordinují s Kremlem. S jeho šéfem Vladimirem Putinem v noci na dnešek hodinu telefonicky hovořil americký prezident Barack Obama ve snaze nalézt cestu k diplomatickému řešení krize. Rusko má podle Obamy na Krymu stáhnout jednotky na základny, umožnit činnost mezinárodním pozorovatelům a přistoupit na přímá jednání s ukrajinskými představiteli.
Žádnou z těchto tří žádostí Putin očividně splnit nehodlá. Počet jednotek na Krymu se naopak zvyšuje, mise vojenských pozorovatelů se na Krym nedostala a ukrajinské pokusy o kontakt s Moskvou zůstávají bez odpovědi.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov dnes prohlásil, že za protestními akcemi ruskojazyčných obyvatel jihovýchodní Ukrajiny je zbytečné hledat ruku Moskvy. Rusku byla adresována žádost o pomoc a Moskva prý takovou žádost nemůže ponechat bez povšimnutí. "Pozadí těchto procesů je ale vnitroukrajinské," řekl Putinův mluvčí.
K postihu Ruska se odhodlala Kanada, kde žije asi milion obyvatel s ukrajinskými kořeny. Ottawa vyhostila skupinu ruských důstojníků, kteří jsou v zemi na odborných jazykových kurzech. Podle informace kanadského ministerstva zahraničí dostalo devět vojáků 24 hodin na to, aby zemi opustili. Kanada rovněž odvolala společné vojenské cvičení Vigilant Eagle a na protest proti ruské invazi odvolala kanadského velvyslance z Moskvy.
Novou diplomatickou akci podnikli bezprostředně po čtvrtečním summitu EU ministři zahraničí severských a pobaltských zemí spolu s partnery z visegrádské skupiny, jejímž členem je i Česko. Ve společném prohlášení odsoudili útok na svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Odsoudili jako nezákonné i referendum o připojení Krymu k Rusku. Dokument symbolicky schválili v estonské Narvě, která leží přímo na ruských hranicích.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek dnes v Berlíně po jednání s německým partnerem Frankem-Walterem Steinmeierem varoval, že pasivní přístup Evropy k ukrajinské krizi by mohl vést k tomu, že by se na Ukrajině opakovala situace z 90. let, kdy Balkán zasáhla vlna válek. "Teď si myslím, že už je podobná pasivita vyloučena a jsem přesvědčen, že už nedovolíme věcem dojít tak daleko, jako to došlo tehdy," uvedl dále Zaorálek.
Na ruskojazyčném východě Ukrajiny se mezitím Kyjev snaží upevnit svůj vliv, částečně i s pomocí oligarchů, které režim jmenoval do vlivných gubernátorských funkcí. Úřadující premiér Arsenij Jaceňuk se snaží přimět Moskvu k jednání, Kreml ale nové vládce v Kyjevě neuznává a odmítá s nimi jednat. Na "zeď nepochopení" si dnes ostatně stěžoval i Putinův mluvčí Peskov. Rusko prý na ni naráží "navzdory veškeré prezidentově snaze vysvětlovat prakticky denně ruské stanovisko".
